Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

12

srpen

2025

Generativní umělá inteligence (generativní AI) je oblast umělé inteligence, která se zaměřuje na vytváření nového obsahu, například textu, obrázků, hudby či počítačového kódu, na základě vzorů, které se „naučila“ z trénovacích dat. Pokud je AI určená k tvorbě textu, využívá k tomu tzv. (velký) jazykový model (LLM – Large…

16

květen

2025

Automatické rozhodování a právo na přístup k osobním údajům

Autor: Mgr. et. Mgr. Petr Mališ | Vloženo: 16. 5. 2025 13:34 | Přečteno: 362X

Subjekty osobních údajů (tedy konkrétní fyzické osoby, o jejichž osobní údaje se jedná) mají dle Nařízení GDPR jasně definovaný okruh práv, která mohou uplatňovat u správců osobních údajů (tedy u osob, které jejich osobní údaje zpracovávají). Specifická práva pak mají v případech, kdy v rámci…

13

leden

2025

Porušení zabezpečení osobních údajů nemusí automaticky znamenat pokutu

Autor: Mgr. et. Mgr. Petr Mališ | Vloženo: 13. 1. 2025 09:41 | Přečteno: 744X

V souvislosti s výsledky kontroly jednoho případu porušení pravidel zpracování osobních údajů v Německu se německý soud a následně Soudní dvůr zabývaly otázkou, zda je kontrolní úřad při zjištění porušení povinností správcem osobních údajů povinen za toto porušení udělit rovněž peněžitou sankci. Odpověď,…

8

leden

2025

Vstup investora do firmy V. – ROFR, Call a Put opce, Drag a Tag along

Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 8. 1. 2025 16:15 | Přečteno: 864X

Pátý díl série o akvizicích z právního pohledu je věnován pojmům, které jsou obvyklou součástí smluv mezi investorem a prodávajícím, a to v případě, že nedochází k akvizici 100 % podílu v cílové firmě. Jde tedy o situace, kdy investor se snaží dosavadního společníka ještě po určitou časově vymezenou dobu udržet ve firmě s t…

16

září

2024

Neplatnost smlouvy o dodávce SW pro omyl nabyvatele

Autor: Mgr. Petr Otevřel | Vloženo: 16. 9. 2024 23:45 | Přečteno: 1141X

Zajímavý judikát německého soudu se zabýval otázkou, zda může nabyvatel prohlásit, že uzavřel smlouvu o dodávce softwaru v omylu a tudíž je od počátku neplatná. Navíc když se jedná o podnikatele? K jakým závěrům dospěly německé soudy a co z toho vyplývá i pro české subjekty, ať už software vyvíjí nebo jej nabývají?