Zákaz konkurence III. - členů orgánů společností
Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 30. 4. 2008 11:25 | Přečteno: 13704XV předchozích dvou dílech bylo pojednáno o zákazu konkurence v pracovních vztazích a v obchodních vztazích. Tento díl bude věnován zákazu konkurence členů statutárních orgánů a členů dozorčí rady ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti. U některých společností lze zákaz konkurence vztáhnout i na společníky.
Zákaz konkurence obchodní zákoník vztahuje na členy statutárních a dozorčích orgánů v obchodních společnostech. U jiných forem obchodních společností (v.o.s. či k.s.) je právní úprava zákazu konkurence stanovena jinak. V tomto článku se budu věnovat zákazu konkurence v nejrozšířenějších formách obchodních společností, a to u s.r.o. a a.s.
Účelem zákazu konkurence je zamezit konkurenčnímu jednání osob působících na klíčových postech v obchodních společnostech, střetu zájmů a nežádoucímu dvojímu postavení těchto osob.
Zákaz konkurence v s.r.o. a a.s.
Nevyplývají-li ze společenské smlouvy (u s.r.o.) nebo ze stanov či rozhodnutí valné hromady (u a.s.) další omezení, jednatel společnosti s ručením omezeným a člen představenstva nesmí:
a) podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů - Shodnost oboru podnikání ovšem nelze vztáhnout na celou šíři předmětu podnikání dle živnostenského listu či dokonce obor podnikání. Bylo by nespravedlivé požadovat po členu statutárního orgánu, aby se zdržel jakéhokoliv podnikání ve stejném oboru aniž by šlo o konkurenční subjekty a poskytování konkurenčních služeb či zboží. Jde o samostatné podnikání.
b) zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti – zejména působit jako obchodní zástupce nabídkou a propagací konkurenčního zboží či služeb
c) účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání – Platí stejný závěr jako u písm. a) s tím, že se jedná např. o vlastnictví rozhodující části obchodního podílu nebo akcií konkurenčního subjektu, případně být na pozici společníka tzv. osobní společnosti (v.o.s. či komplementářem u k.s.)
d) vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern – Platí stejné závěry jako u písm. a) s tím, že jde působení ve statutárních či kontrolních orgánech konkurenčních společností.
Jestliže je zákaz konkurence stanoven ve společenské smlouvě či stanovách, je možné rozšířit jeho působnost i v konkrétní smlouvě (např. smlouvě o výkonu funkce). Nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí konstatoval (29 Cdo 1053/2007), že „připouští-li zákon, aby k rozšíření zákazu konkurence nad zákonem stanovený rozsah došlo usnesením valné hromady či stanovami, tím spíše je možná (za situace, kdy to obchodní zákoník ani jiný právní předpis nezakazuje) dohoda společnosti a jejího statutárního orgánu o takovém rozšíření.“ Dále Nejvyšší soud doplnil – „Na porušení povinností člena statutárního orgánu převzatých nad rozsah zákazu konkurence upravený obchodním zákoníkem a konstituovaných smlouvou mezi společností a členem jejího statutárního orgánu, se pak nebude vztahovat úprava důsledků porušení zákazu konkurence v § 65 obch. zák. (neboť nejde o porušení tohoto zákazu, ale o porušení smluvně převzatých povinností); důsledky tohoto porušení však mohou smluvní“. To znamená, že je možné si upravit nároky z porušení zákazu konkurence jakkoliv (smluvní pokutou, širší odpovědností atd.).
Dle mého názoru lze rovněž ve smlouvě o výkonu funkce omezit zákaz konkurence i na dobu po skončení funkce a porušení tohoto zákazu sankcionovat např. smluvní pokutou.
Naopak zúžení zákazu konkurence možné není.
U společnosti s ručením omezeným může společenská smlouva určit, v jakém rozsahu se tento zákaz konkurence vztahuje i na společníky.
Způsoby porušení zákazu konkurence a nároky z porušení
V praxi jsme se již setkali s celou řadou způsobů porušení zákazu konkurence členů statutárních orgánů (ale i zaměstnanců či společníků).
Nejčastějšími nežádoucími aktivitami jsou:
a) založení společnosti přímo či prostřednictvím třetích osob, která poskytuje konkurenční služby nebo nabízí konkurenční výrobky
b) činnost ve prospěch třetích osob v konkurenčním postavení, ať už faktická nebo na základě obchodní či pracovní smlouvy
c) činnost jako člena orgánu (statutárního či dozorčího) ve prospěch konkurenční společnosti
Jestliže dojde k porušení zákazu konkurence, pak společnost je oprávněna požadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, nebo převedla tomu odpovídající práva na společnost. Práva společnosti zanikají, nebyla-li uplatněna u odpovědné osoby do tří měsíců ode dne, kdy se společnost o této skutečnosti dověděla, nejpozději však uplynutím jednoho roku od jejich vzniku. Právo na náhradu škody není tímto nijak dotčeno a člen statutárního orgánu odpovídá dle ustanovení obchodního zákoníku.
Nelze však ani vyloučit trestní odpovědnost při závažném porušení zákazu konkurence a zneužití informací v obchodním styku. Nejvyšší soud již v rozhodnutí 5 Tdo 1640/2005 konstatoval, že „ke spáchání trestného činu podle § 128 odst. 2 tr. zák. postačí jen potenciální a nebo nepřímé ohrožení výkonu činnosti některého z více podnikatelských subjektů, v nichž pachatel působí, a potenciální nebo nepřímé zvýhodnění výkonu činnosti jiného z nich, jde-li o jejich stejný nebo podobný předmět činnosti, aniž by bylo třeba, aby si tyto podnikatelské subjekty skutečně na trhu již konkurovaly ve stejném nebo obdobném předmětu činnosti.".
Závěr
Porušení zákazu konkurence může být velmi poškozující aktivitou vůči každé firmě. Firmy by tak ve společenské smlouvě nebo stanovách měly pamatovat na zákaz konkurence co možná nejširší a případně jej vztáhnout ve společnosti s ručením omezeným i na společníky. Další rozšíření zákazu konkurence ve vztahu k členům statutárních či dozorčích orgánů doporučuji sjednat v konkrétní smlouvě o výkonu příslušné funkce.
Autor: JUDr. Lukáš Jansa
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT v odborném časopise IT Systems a přednáší IT firmám z oblasti práva informačních technologií.
Kategorie
Naše služby
Naše infoportály
Kniha Softwarové právo
