Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Whistleblowing - zákon o ochraně oznamovatelů již brzy!

Autor: Mgr. Adriana Černochová | Vloženo: 24. 2. 2023 23:50 | Přečteno: 788X

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů (dále „návrh zákona“), který implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 ze dne 23.10.2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Evropské unie, aktuálně projednává Poslanecká sněmovna. Smyslem navrhované právní úpravy je poskytnout oznamovatelům záruku v případě, že pokud se dozví o protiprávním jednání v určitých oblastech souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností, nebudou za takové oznámení nijak sankcionováni. Cílem navrhované právní úpravy je zajistit zaměstnancům (jak veřejného tak soukromého sektoru) a dalším osobám vykonávajícím práci jinou obdobnou činnost podávat oznámení v rámci vnitřních oznamovacích systémů či vnějšího oznamovacího systému (Ministerstva spravedlnosti) a zajistit jejich ochranu před odvetnými opatřeními.

V lednu letošního roku proběhlo na půdě Poslanecké sněmovny první čtení návrhu zákona. Účinnost je zatím předpokládána k 1.7.2023, přesto by už nyní měli zaměstnavatelé věnovat pozornost tomuto tématu. Dále uvádím souhrn toho nejpodstatnějšího, co návrh zákona (především pro zaměstnavatele) přináší.

Koho se povinnost týká?

Povinným subjektem dle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů jsou:

  • zadavatelé veřejných zakázek,
  • vybrané orgány veřejné moci, a především
  • zaměstnavatelé, kteří k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávají nejméně 50 zaměstnanců, ale i další zaměstnavatelé splňující podmínky návrhu zákona.

Koho zákon o ochraně oznamovatelů chrání?

Návrh zákona chrání široký okruh pracovníků soukromého i veřejného sektoru, kteří jsou v různých stádiích pracovního procesu:

  • zaměstnanci (jak bývalí, tak budoucí),
  • neúspěšní uchazeči o zaměstnání,
  • dobrovolníci,
  • OSVČ,
  • členové statutárních orgánů,
  • dodavatelé či jejich zaměstnanci, ale rovněž
  • osoby blízké oznamovatele,
  • kolegové oznamovatele,
  • osoby pomáhající oznamovateli s oznámením, atd.

Návrh zákona však chrání i zaměstnavatele. Ochrany proto nepožívá takový oznamovatel, který vědomě činí nepravdivé oznámení. A vedle toho mu hrozí za takové jednání pokuta ve výši 50 000 Kč.

Co všechno lze oznámit?

Návrh zákona obsahuje vlastní definici oznámení, tzn. rozsah témat oznámení, které jsou předmětem ochrany. Chráněné oznámení se může týkat:

  • jakéhokoli trestného činu,
  • porušení právního předpisu či předpisu Evropské unie v konkrétních oblastech (např. ochrana spotřebitele, ochrana osobních údajů, finanční instituce, daně z příjmu právnických osob, bezpečnost potravin, hospodářská soutěž, zadávání veřejných zakázek, atd.).

Jakou formou lze oznámení podat a kdo se bude oznámením zabývat?

Oznámení lze podat ústně či písemně, na žádost oznamovatele i osobně.

Oznámení lze učinit třemi způsoby:

  • vnitřním oznamovacím systémem, který zřídí povinný subjekt (zaměstnavatel), a ve kterém určí příslušnou osobu, která se bude oznámením zabývat a vyřizovat,
  • vnějším oznamovacím systémem (prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti),
  • zveřejněním (pouze za konkrétních podmínek, v urgentních případech, především v případě, že nefunguje vnitřní oznamovací systém).

Co když se oznámení pošle anonymně?

Oznámením musí obsahovat údaje identifikující oznamovatele. V případě, že je podáno anonymní oznámení, je potřeba aby totožnost oznamovatele vyšla dodatečně najevo. Do doby než nebude známa totožnost oznamovatele, jej nelze chránit a rovněž mu nehrozí odvetná opatření ve smyslu návrhu zákona. I v těchto případech lze však doporučit oznámení uchovávat.

Nehrozí oznamovateli sankce?

Hlavním cílem dané právní úpravy je především ochrana před tzv. odvetnými opatřeními. Návrh zákona uvádí konkrétní příklady odvetných opatřeních, kterým oznamovatel nesmí být vystavován, jedná se např. o rozvázání pracovního poměru, snížení mzdy, uložení kárného opatření, přeložení, změna pracovní doby atd.

Co když se zaměstnavatel vyhýbá povinnostem vyplývajícím ze zákona o ochraně oznamovatelů?

S povinnostmi vyplývajícími z návrhu zákona o ochraně oznamovatelů jsou samozřejmě spojeny i nemalé sankce. V situaci, kdy povinný subjekt (zaměstnavatel) např. nezajistí posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou či nezajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznámit pouze příslušná osoba, hrozí mu pokuta až do výše 400 000 Kč. V případě, že povinný subjekt (zaměstnavatel) neurčí příslušnou osobu k přijímání a vyřizování oznámení či umožní vystavení oznamovatele odvetným opatřením, hrozí mu pokuta až do výše 1 000 000 Kč.

A co si z toho odnést?

Povinný subjekt (zaměstnavatel) musí splnit následující:

  • zavést vnitřní oznamovací systém pro příjímání a správu oznámení;
  • zajistit tzv. příslušnou osobu, která se bude oznámením zabývat a vyhodnocovat je;
  • informovat každého oznamovatele o přijetí a výsledcích šetření jeho oznámení;
  • zajistit, aby žádný oznamovatel nebyl vystaven tzv. odvetným opatřením.

Výše uvedené lze zakotvit samostatným vnitřním předpisem, se kterým Vám v případě Vašeho zájmu pomůže naše advokátní kancelář, která Vám navrhne konkrétní řešení vytvořené na míru Vaší společnosti včetně proškolení zaměstnanců.

Autor: Mgr. Adriana Černochová, cernochova@lawyer.cz | LinkedIn

Autorka působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o. jako advokátní koncipientka.