Povinnosti jednatele společnosti s.r.o.

Autor: Mgr. Martin Sýkora | Vloženo: 9. 12. 2008 09:31 | Přečteno: 49006X

Statutárnímu orgánu v základu přísluší činit veškeré právní úkony jménem společnosti. Činnost jednatele je v rámci přechozí věty zúžena tak, že samotný jednatel je oprávněn činit veškeré právní úkony jménem společnosti vyjma těch, které jsou svěřeny valné hromadě, případně i dozorčí radě, je-li zřízena. V jednotlivých ustanoveních (nejen) obchodního zákoníku nalezneme výčet řady povinností jednatele. Tento výčet však, vzhledem s samotné šíři záběru jednatelských povinností, nelze v žádném případě považovat za úplný. Význam výčtu povinností plynoucí ze zákona spočívá spíše v tom, že  jim tímto zákon přisuzuje zvláštní důležitost. Následující článek proto představuje výčet právě těch základních povinností jednatele, které zákon považuje za ztěžejní.

Mezi základní povinnosti jednatele společnosti s ručením omezeným patří péče řádného hospodáře a jednání v zájmu společnosti, mlčenlivost, zákaz konkurence a nekalé soutěže, informační povinnosti a povinnosti podat insolvenční návrh.

 

Péče řádného hospodáře při výkonu funkce

Tuto péči judikatura vymezuje jako výkon rozhodovací činnosti na základě dostatečných informací, konané v dobré víře ve prospěch společnosti bez preferování vlastních soukromých zájmů, opírající se o racionální základy, vykonávané odborně, po všech stránkách profesionálně a to v rozsahu celé své působnosti. V případném sporu o tom zda jednatel postupoval při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře by sám jednatel musel toto nepochybení prokazovat.

 

Jednání v souladu se zájmy společnosti, dodržování usnesení valné hromady a respektování mezí svých kompetencí

Zákon zakazuje valné hromadě  udílení pokynů jednateli v rámci obchodního vedení společnosti, připouští však stanovení zásad (obecných pravidel, nikoliv však konkrétních pokynů), kterými se má jednatel v rámci obchodního vedení řídit. Mezi povinnosti zde spadající patří například povinnost jednatele informovat společníky o záležitostech společnosti, umožnit jim nahlédnout do dokladů společnosti, svolat valnou hromadu pokud ztráta společnosti dosáhne výše poloviny základního kapitálu apod. Neplnění těchto povinnosti může vést k nástupu odpovědnosti za škodu tím vzniklou.

Platí však, že pokyny valné hromady se jednatel řídit nemusí, byly-li by v rozporu s právními předpisy. Jestliže však valná hromada přijala pokyn nevhodný, který nebyl v rozporu s právními předpisy, pak jednatel neodpovídá za škodu způsobenou jeho plněním. Pokud by se však jednalo o pokyn v rozporu s právními předpisy pak jednatel neodpovídá za případnou škodu tehy, pokud valnou hromadu na tento rozpor upozornil a ta na svém pokynu přesto trvala.

 

Zachovávání mlčenlivosti o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti

Důvěrnými infromacemi budou minimálně všechny informace tvořící předmět obchodního tajemství. Půjde rovněž o informaci, která doposud nebyla uveřejněna, má skutečnou, nebo alespoň potencionální materiální či nemateriální hodnotu, není v příslušných kruzích běžně dostupná, má být podle vůle podnikatele utajena a její zveřejnění může ovlivnit jeho hospodářský vývoj. Tento závazek mlčenlivosti však nelze chápat absolutně – tím totiž došlo k úplnému  znemožnění obchodního styku. Pokud by došlo k prozrazení důvěrných informací společnosti jednáním jednatele, odpovídal by tento společnosti za škodu tím způsobenou.

 

Respektování zákazu konkurence

Tato úprava má za cíl zamezit možnému konfliktu zájmů společnosti na straně jedné a zájmů osob, které mohou činit jménem společnosti právní úkony na straně druhé. Pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí - podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů, dále zprostředkovávat nebo obstarávat obchody pro jiné osoby, účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání a konečně vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern.

Poruší-li jednatel společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen. Vedle toho může společnost požadovat rovněž náhradu škody po jednateli.

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu –tzv. zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo má jako jednatel v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch a uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu.

Více se o lze o zákazu konkurence (nejen) jednatele dozvědět z článku Zákaz konkurence III. - členů společností

Respektování zákazu nekalé soutěže

Mezi nejčastější nekalosoutěžní jednání jednatele by pak patřilo např. podplácení – čímž se rozumí jednání, jímž jednatel přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme jakýkoliv prospěch za účelem poskytnutí přednosti nebo neoprávněné výhody jinému subjektu, který je ve vztahu ke společnosti spotěžitelem. Dále zde můžeme zařadit porušení obchodního tajemství– čímž se rozumí jednání jednatele, který jiné osobě neoprávněně sdělí či zpřístupní obchodní tajemství, které může být využito v soutěži. Za nekalosoutěžní jednání je možno považovat např. i tzv. odlákávání pracovníků apod.

Společnost, jejíž práva byla nekalou soutěží porušena či ohrožena, se může proti jednateli – rušiteli domáhat, aby se daného jednání zdržel, odstranil závadný stav, poskytnul přiměřené zadostiučinění (toto může být poskytnuto i v penězích), nahradil vzniklou škodu a vydal bezdůvodné obohacení.

Nekalá soutěž je, podobně jako konkurenční jednání, jednáním, které může být postiženo v rámci trestního zákona, podle kterého je nekalou soutěží jednání, které je v rozporu s přepisy upravujícími soutěž v hospodářském styku nebo se zvyklostmi soutěže, a kterým je poškozena dobrá pověst nebo ohrožen chod či rozvoj podniku soutěžitele.

 

Informační povinnosti

Tuto povinnost má jednatel vůči společníkům na zasedání valné hromady a vůči dozorčí radě, je-li zřízena. Jednatelé jsou tak povinní poskytnout společníkům informace o záležitostech společnosti a umožnit nahlédnout do dokladů společnosti na vyžádání i mimo valnou hromadu. Rovněž neplnění této povinnosti může vést k nástupu odpovědnosti za škodu tím vzniklou

 

Povinnost podat insolvenční návrh

Tuto povinnost pak má jednatel bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o úpadku společnosti (vč. poskytnutí součinnosti insolvenčnímu správci a povinnosti dbát jeho pokynů). Navrhovatel je povinen vyhotovit seznam majetku a závazků a připojit jej k insolvenčnímu návrhu, statutární orgán pak tento seznam musí podepsat a prohlásit, že je úplný a správný. Tato povinnost je uložena rovněž bývalým členům statutárního orgánu, pokud se své funkce odstoupí či se jí vzdají v posledních dvou měsících před podáním insolvenčního návrhu. Nesplnění této povinnosti může znamenat, že se jednatel dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“.

 

 

Další povinnosti jednatele společnosti s ručením omezeným

Jednatelovou povinností je také zajištění řádného vedení předepsané evidence a účetnictví. To zahrnuje zejména sestavení a zveřejnění roční účetní závěrky, vypracování výroční zprávy, zabezpečit trvalost účetních záznamů, zakládat dokumenty do sbírky listin. Obecně platí, že se jednatel odpovědnosti za škodu v rámci porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Dále musí jednatel vést seznam  společníků - tj.  má povinnost přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny, byť samotný seznam společníků nemá žádný význam, jeho nevedení není sankcionováno.

V rámci působnosti ve věcech obchodního rejstříku musí jednatel zveřejnit rozhodnutí o snížení základního kapitálu, podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku apod.

 

Mezi důležité povinnosti jednatele patří rovněž svolávání valné hromady. Nestanoví-li zákon, společenská smlouva, popřípadě stanovy kratší lhůtu, svolávají valnou hromadu jednatelé nejméně jednou za rok. Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období. Uskuteční-li se valná hromada později než ve stanovené lhůtě, není společnost nijak sankcionována, nelze ovšem vyloučit odpovědnost členů statutárního orgánu, včetně případné odpovědnosti za škodu. Neuskuteční-li se však valná hromada v období 2 po sobě jdoucích let, je soud oprávněn takovou společnost zrušit a rozhodnout o její likvidaci. Termín a program valné hromady se oznamuje společníkům nejméně 15 dnů přede dnem konání a to písemnou pozvánkou. Jednatel musí svolat valnou hromadu dále poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu, nebo pokud zjistí, že se společnost dostala do úpadku, dále na žádost minoritních společníků, jejichž vklady dosahují 10% základního kapitálu a to do jednoho měsíce od doručení takové žádosti. Rovněž neplnění těchto povinnosti může vést ke vzniku odpovědnosti za škodu tím vzniklou.

 

Závěr

Výkon jednatelské činnosti je spojen s celou řadou povinností, jejichž úplný výčet není možný nejen s ohledem na jejich šíři, ale rovněž vzhledem k tomu, že tyto povinnosti budou v každém jednotlivém případě odlišné. Samotný zákon tak stanoví povinnosti obecné, které bychom spíše mohli nazývat zásadami. Těmito zásadami se pak musí řídit všichni jednatelé bez ohledu na jednotlivá specifika výkonu jejich funkce a to jak v rámci vystupování jménem společnosti navenek tak zejména při výkonu činnosti uvnitř společnosti samotné.

 

 

Autor: Mgr. Martin Sýkora

Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde je vedoucím projektu www.uschovy.cz a dále se zabývá zejména obchodním právem, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem.