Jak chránit podnikatelský nápad?

Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 1. 3. 2010 13:55 | Přečteno: 18408X

Poslední dobou se na nás obrací čím dál více klientů s dotazem jak chránit jejich podnikatelský nápad. Jejich snahou je samozřejmě zabránit jiným osobám zneužití jejich nápadů a ochránit tak své „jedinečné“ podnikatelské plány. Předem sděluji, že podnikatelský nápad nelze patentovat ani nijak registrovat za účelem ochrany. Nicméně existuje způsob jak jej zahrnout pod právní ochranu.

Co nespadá pod právní ochranu
Často se lidé domnívají, že by se měl chránit jakýkoliv jejich nápad, který se rozhodnou realizovat zejména za účelem dosažení zisku. Z praktického hlediska lze jednoznačně konstatovat, že pod právní ochranu nespadá např. realizace eshopu se zbožím, které dosud na našem trhu nebylo, způsob oslovení zákazníků, cenová politika, nová služba, funkčnost SW atd. Jediná výhoda původce těchto nápadů je v tom, že mají podnikatelský náskok a dokážou investovat čas a finance do rozvoje svého podnikatelského nápadu.
Podnikatelský nápad nespadá svou definicí ani pod ochranu autorského zákona. Autorský zákon (zák. č.121/2000 Sb.) chrání literární dílo a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické. Dále chrání autorský zákon počítačový program.
Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (zák. č.  527/1990 Sb.) stanoví, že patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné, přičemž za vynálezy se nepovažují zejména
a) objevy, vědecké teorie a matematické metody;
b) estetické výtvory;
c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
d) podávání informací.
Zákon o užitných vzorech (zák. č. 478/1992 Sb.) chrání prostřednictvím užitných vzorů naproti tomu technické řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná.
Technickými řešeními podle tohoto zákona nejsou zejména:
a) objevy, vědecké teorie a matematické metody,
b) pouhé vnější úpravy výrobků,
c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti,
d) programy počítačů,
e) pouhé uvedení informace.
Zákon o průmyslových vzorech (zák. č.207/2000 Sb.) chrání vzhled výrobku, tj. jeho design. Podnikatelský plán a nutno doplnit i např. webdesign ovšem pod pojem výrobek nespadají.

Jestliže není možné podnikatelský nápad podřadit ani pod jednu z výše uvedených kategorií nebo pokud ani výsledkem realizace podnikatelského plánu není žádná z uvedených kategorií, pak je nutné se vydat cestou ochrany obchodního tajemství, případně formou ochrany před nekalou soutěží.
Je nutné si uvědomit, že při zveřejněné podnikatelského nápadu (i formou realizace) dochází k pozbytí ochrany formou obchodního tajemství.

Jak chránit podnikatelský nápad
Ochranu podnikatelských plánů lze realizovat tedy třemi způsoby:
a) vyjádřením podnikatelského plánu takovým způsobem, jehož výsledný produkt bude spadat do kategorie vynálezů, technického řešení nebo designu.
b) naplněním kategorie obchodního tajemství, know how nebo důvěrných informací - podrobný popis těchto kategorií viz článek Ochrana obchodního tajemství, důvěrných informací a know-how v podnikání. V této souvislosti je při realizaci podnikatelského plánu vhodné podepsat smlouvu o mlčelivosti – NDA, o níž je pojednáno v článku Dohoda o mlčenlivosti v IT.
c) ochranou před nekalou soutěží – skutkových podstat nekalé soutěže, které mohou zajistit právní ochranu podnikatelského nápadu je více:
- porušení obchodního tajemství (§ 51 obchodního zákoníku) – jestliže z titulu obchodního či pracovněprávního vztahu zneužije konkurenční subjekt obchodní tajemství (pokud podnikatelský nápad pod tuto kategorii bude spadat), pak lze se domáhat příslušné ochrany. Porušováním obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství (§ 17 ObchZ), které může být využito v soutěži a o němž se dověděl tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným (např. z technických předloh, návodů, výkresů, modelů, vzorů) na základě jeho pracovního vztahu k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu
- parazitování na pověsti, resp. vyvolání nebezpečí záměny  (§ 48 a 47 obchodního zákoníku). Nicméně tomu všemu předchází dostatečná realizace nápadu, kdy  konkurenční subjekt užije obdobné označení služeb či výrobků nebo pověsti druhého subjektu, který svůj jedinečný nápad realizoval.
 

Vymáhání práv v případě zneužití
Pokud by kdokoliv podnikatelský nápad, který ještě nebyl zveřejněn  a současně z titulu porušení práv z plynoucích z nekalosoutěžní úpravy obchodního zákoníku.
Po osobě, která by se dopustila takových porušení, by bylo možné vymáhat zejména:
a) odstranění závadného stavu, tj. zákaz užívání internetových stránek se zkopírovaným či zaměnitelným obsahem,
b) náhradu škody, a to jak škody skutečné, tak ušlého zisku,
c) vydání bezdůvodného obohacení,
d) přiměřené zadostiučinění v penězích, které by bylo uplatňováno z důvodu zásahu do práv z nekalé soutěže a práv autorských či práv průmyslového vlastnictví,
e) náhradu veškerých nákladů spojených s vymáháním těchto nároků soudní cestou, tzn. náklady právního zastoupení a soudní poplatky (v řádech desetitisíců Kč).

Závěr
Jednoznačně lze říci, že ne každý podnikatelský nápad je možné právně chránit. Chránit je možné pouze ten nápad, který lze vyjádřit jako autorské dílo, vynález, technické řešení nebo design. Pokud by podnikatelský nápad byl natolik jedinečný, že by naplňoval definici obchodního tajemství, pak lze takto chránit jej před osobami, kterým bylo obchodní tajemství svěřeno. Jestliže dojde ovšem k uveřejnění, pak ochrana možná není. Cestou je pak ochrana formou nekalosoutěžní žaloby v případě parazitování na pověsti nebo vyvolání nebezpečí záměny.

Autor: JUDr. Lukáš Jansa
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, právem informačních technologií, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT v odborném časopise IT Systems a přednáší IT firmám z oblasti práva informačních technologií.