DORA: proč banky, pojišťovny a fintechy musí mít exit strategy — a doložit ji
Autor: Lukáš Rezek | Vloženo: 19. 11. 2026 13:53 | Přečteno: 12XOd ledna 2025 platí pro finanční sektor evropské nařízení DORA. Jedna z jeho povinností zní nenápadně: mít strategii ukončení vztahu s IT dodavatelem. Háček je ve třech slovech, která nařízení dodává — komplexní, zdokumentovaná, otestovaná. Věta ve smlouvě nestačí. A pokuty jdou do desítek milionů.
Finanční instituce dnes stojí na technologiích, které z velké části nakupují. Evropský zákonodárce z toho vyvodil jednoduchý závěr: selhání IT dodavatele nesmí ohrozit fungování finančního trhu. Nařízení o digitální provozní odolnosti, známé jako DORA, je od 17. ledna 2025 přímo použitelné a dopadá na banky, pojišťovny, investiční podniky, platební instituce, poskytovatele služeb s kryptoaktivy a řadu dalších subjektů.
Tři slova, na kterých se láme compliance
Klíčové je ustanovení článku 28 o strategiích ukončení smluvního vztahu. DORA požaduje, aby finanční subjekty měly pro případ selhání poskytovatele IKT služeb zavedeny strategie ukončení — a ty musí být komplexní, zdokumentované, dostatečně otestované a pravidelně přezkoumávané.
Právě tato slova oddělují formální compliance od skutečné. Věta ve smlouvě, že „strany sjednají exit plán“, není ani komplexní, ani otestovaná. Regulátor bude chtít vidět, že váš plán reálně existuje, že jste ho vyzkoušeli a že by v krizi fungoval. A u softwaru na míru narazíte na tvrdou pravdu: bez přístupu ke zdrojovým kódům žádný proveditelný exit plán nemáte. Nemůžete převzít provoz vlastními silami ani plynule přejít k jinému dodavateli, pokud nemáte recept, podle kterého software vznikl.
Úschova jako proveditelnost exit strategie
Úschova zdrojových kódů je nástroj, který dělá z papírové exit strategie proveditelný plán. Dává instituci jistotu, že v případě selhání dodavatele bude mít k dispozici aktuální, ověřené a sestavitelné zdrojové kódy včetně dokumentace. Z pohledu regulátora jde o hmatatelné a doložitelné opatření: existuje smlouva u nezávislého schovatele, existuje ověřený depozit, existuje záznam o pravidelné aktualizaci.
A tady se hodí druhá část požadavku DORA: otestování. Pravidelné ověřování depozitu — že kód je úplný, aktuální a dá se sestavit — je přesně tím testem exit strategie, který nařízení předpokládá. Úschova s verifikací tak plní literu i smysl regulace zároveň.
Český rámec: ČNB a sankce
DORA je přímo použitelná, doprovází ji ale česká úprava. Dohled vykonává Česká národní banka, včetně souvisejícího vykazování. Doprovodný zákon o digitalizaci finančního trhu č. 31/2025 Sb., účinný od 15. února 2025, upravuje mimo jiné sankční rámec — pokuty mohou podle podkladů k zákonu dosahovat až 50 milionů korun, doplněné opakovanými donucovacími pokutami.
Pro instituci to znamená dvojí motivaci. Vedle obchodního rizika ztráty kritického softwaru je tu riziko regulatorní: nepřipravená exit strategie není jen provozní slabina, ale compliance problém s reálnou cenovkou.
Praktický postup ve čtyřech krocích
- Identifikujte kritické systémy. Určete aplikace, jejichž výpadek ohrožuje provoz nebo plnění regulatorních povinností. U nich má úschova největší smysl.
- Zajistěte přístup ke know-how. U softwaru na míru zaveďte úschovu zdrojových kódů s ověřením, aby byl depozit prokazatelně úplný a sestavitelný.
- Testujte a dokumentujte. Pravidelná aktualizace a verifikace depozitu naplňuje požadavek na otestovanou strategii — a vytváří auditní stopu.
- Připravte doložitelnost. Smlouva o úschově u nezávislého advokáta je důkaz, který při dohledu položíte na stůl.
Jedno opatření, tři účely
Úschovu je správné chápat v kontextu: není to izolovaná položka na checklistu, ale prvek, který propojuje smluvní, technickou a regulatorní rovinu. Dobře nastavená úschova současně plní obchodní účel ochrany investice, technický účel zajištění obnovitelnosti a regulatorní účel doložitelnosti. Málokteré opatření obslouží všechny tři roviny najednou — a málokteré stojí tak málo v poměru k tomu, co kryje.
Koho se to týká: rychlý test
DORA dopadá na úvěrové instituce, platební instituce, instituce elektronických peněz, investiční podniky, poskytovatele služeb s kryptoaktivy, pojišťovny a zajišťovny, zprostředkovatele pojištění, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, ratingové agentury, poskytovatele crowdfundingových služeb a další subjekty finančního trhu. Pokud podléháte dohledu ČNB, s vysokou pravděpodobností se vás týká.
A pozor na druhou stranu vztahu: DORA dopadá nepřímo i na IT dodavatele finančních institucí. Banky a pojišťovny budou požadavky nařízení promítat do smluv se svými dodavateli — kdo chce finančnímu sektoru dodávat, musí být připraven na otázky ohledně exit strategií, auditních práv a kontinuity. Dodavatel, který má úschovu kódů zavedenou, má v takovém výběrovém řízení náskok: nabízí odpověď dřív, než padne otázka.
Poslední poznámka z praxe: audit nepřichází ohlášený s ročním předstihem a opatření, která nejsou připravená dopředu, se zpětně dohnat nedají. Úschovu proto nemá smysl odkládat na dobu, kdy si o ni řekne regulátor. Mít ji připravenou a otestovanou předem znamená vstupovat do kontroly s jistotou, že tahle část je v pořádku.
Autor: JUDr. Lukáš Rezek, LL.M., lukas@petrasrezek.cz | LinkedIn
Lukáš je advokátem v advokátní kanceláři PETRÁŠ REZEK s.r.o. a jednatelem společnosti USCHOVAKODU.cz, s.r.o., která je největším poskytovatelem úschov zdrojových kódů v České republice. Ve své praxi se specializuje na úschovy, obchodní právo a právo duševního vlastnictví.


