Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Domény měst a obcí

Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 26. 2. 2008 19:05 | Přečteno: 9577X

Města a obce (dále ve smyslu zákona o obcích společně jen „obce“) mají většinou své vlastní internetové stránky, které musí provozovat dle zákona o svobodném přístupu k informacím, umístěny pod doménou neodpovídající jejich názvu. Obce tak podceňují význam internetu. Pokud chtějí zviditelnit svou obec, pak se domnívám, že provozování stránek pod přiléhavou doménou je v dnešní internetové době jedna z nejlepších cest. Běžní uživatelé internetu hledající oficiální stránky konkrétní obce očekávají, že onou přiléhavou doménou je právě doména shodná s názvem obce. Opak je však většinou pravdou.
Příklady měst bez domény svého názvu
Domény odpovídající názvům obcí byly registrovány dříve (přiznejme že právě podceněním ze strany obcí), a to ze strany :
a)      místních nebo cizích firem k propagaci svých služeb či prodeji svého zboží (www.ceskebudejovice.cz – stránky realitní kanceláře, www.ustinadlabem.cz – stránky firmy pro tvorbu www stránek ),
b)      osob, které poskytující informace o dané obci o kulturním dění, ubytování apod. (např. www.praha.cz, www.pardubice.cz, www.hradeckralove.cz, www.olomouc.cz, www.plzen.czwww.zlin.cz, www.karvina.cz, www.pribor.cz). Tyto osoby ovšem pod těmito stránkami uskutečňují podnikatelskou činnost v podobě umísťování bannerů, reklam místních firem atd. 
c)       doménoví spekulanti, kteří doménu hodlají úplatně prodat za nepřiměřenou cenu nebo doménu pronajímají obci. Příkladem je známý doménový spekulant Pavel Šimon nebo společnost CITYNET, s.r.o. (dříve CBNet a.s.), která prodala doménu městu Brno (částka nebyla zveřejněna navzdory soudnímu sporu o poskytnutí této informace), vlastní doménu např. www.plzen.cz (informační portál), doménu www.vsetin.cz (pod touto doménou jsou umístěny oficiální stránky města - pak je samozřejmě vždy otázka jaké finanční prostředky jsou  ze strany obce na provoz stránek pod touto doménou vynakládány).
Obce pak mají své oficiální internetové stránky umístěné pod doménami, pod nimiž by stránky nikdo většinou nehledal (http://magistrat.praha-mesto.cz, http://info.plzen-city.cz, www.mesto-pardubice.cz, www.olomouc.eu, www.c-budejovice.cz, www.hradeckralove.org, www.mestozlin.cz, www.karvina.org, http://pribor.infomorava.cz atd.). Některé obce přistoupili k registraci domén, které jsou sice shodné s názvem obce, ale obsahují doplňující znaky jako jsou pomlčky (např. www.usti-nad-labem.cz).
V lepším případě mají obce doménu pronajatou od držitele a přes tuto doménu dochází k aliasu (přesměrování) na oficiální stránky města (www.opava.cz nebo již zmíněná doména www.vsetin.cz).
Z uvedeného výčtu je zřejmé, že problém, kdy obce nevlastní doménu svého názvu je častý a týká se nejen hlavního města Prahy, většiny krajských měst, ale i menších měst a obcí.
Příkladem obcí, které jsou držiteli domény shodné s jejich názvem je např. Brno (doména koupena od CITYNETu), Liberec, Ostrava (doména vyhrána po soudním sporu), Jihlava, Nový Jičín atd.
 
Právní nároky obcí na „své domény“
Každá obec má dle zákona o obcích svůj název, který požívá ochrany ve smyslu § 19b občanského zákoníku. Zásahem do tohoto názvu obce je např. registrace a držení domény s koncovkou .cz nebo registrace slovní ochranné známky shodné s názvem obce. Domnívám se, že sporná by mohla být i registrace domény s koncovkou .org, .com či jiné koncovky. Za nespornou lze dle mého názoru považovat na druhé straně registraci názvu obce spojené s jiným označení (např. www.bytypraha.cz), přestože v Německu je znám i případ, že i k podobné registraci soud vyslovil povinnost získat souhlas ze strany města.
Jestliže dojde k neoprávněnému použití názvu obce, pak zákon nabízí zákon celou řadu právních prostředků takové ochrany:
a)      zdržení se takového užívání domény;
b)      odstranění závadného stavu převodem na obec;
c)       poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu - omluvou nebo zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva obce na ochranu názvu došlo;
Vedle toho je možné se domáhat náhrady soudních nákladů a nákladů právního zastoupení, které bude povinna žalovaná strana po prohraném sporu uhradit.
Podle Pravidel registrace doménových jmen v ccTLD.cz sdružení CZ.NIC platí, držitel bere na vědomí, že doménové jméno, jeho registrace nebo užívání mohou porušovat práva třetích osob k jiným doménovým jménům, ochranným známkám, obchodním značkám, jménům, obchodním firmám, nebo právní předpisy týkající se nekalé soutěže, ochrany osobnosti apod. Držitel podáním žádosti o registraci Doménového jména potvrzuje, že s vědomím možného porušení uvedených práv a právních předpisů vyvinul veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, aby zajistil, že registrované doménové jméno nebude tato práva a právní předpisy porušovat. V opačném případě nese odpovědnost za své jednání.
V první fázi lze doporučit kvalifikovanou právní výzvu ke zdržení se užívání doménového jména doplněnou o nabídku k jeho převodu (za minimální cenu) na obec a současně s upozorněním na všechny možné právní důsledky. Pokud by taková výzva zůstala bez odezvy, pak nezbývá nic jiného než se obrátit na příslušný Krajský soud nebo Rozhodčí soud při HKČR a AKČR v Praze, který lze takto alternativně k řešení většiny doménových sporů využít.
 
Závěr
Z výše uvedeného je zřejmé, že obce podceňují význam internetu ke své propagaci a většinou registraci „zaspali“. Ovšem v jejich případě není pozdě a pravidlo „first come, first served“ se v takových případech neuplatní. Důvodem je konflikt domény a jejího držení jinou osobou s právem obce na ochranu jejího názvu. Jestliže pod konfliktními doménami jsou provozovány informační stránky o obci jiným subjektem, pak rovněž neplatí, že tento subjekt je oprávněn k držení domény z titulu „bohulibé“ informační činnosti, za kterou se většinou skrývají příjmy z reklam. Stejně tak je nebezpečné nechávat doménu jinému subjektu, aby ji vlastnil a spravoval portál obce nebo obci pronajímal, jelikož ukončení těchto vztahů je snadné a znamenalo by poškození obce navenek.
O úspěšném postupu získání domény obce svědčí již pravomocný rozsudek ve věci domény www.ostrava.cz, který dokazuje, že právo osob vlastnících domény obcí není nedotknutelné. Nicméně pokud se obec rozhodne získat „svou doménu“, pak by se měla obrátit na specialisty v oblasti práva doménových jmen, tak aby nedošlo k chybným krokům při získávání domény.
 
Autor: JUDr. Lukáš Jansa
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, problematikou domén a doménových sporů, právem informačních technologií a databází, pracovněprávních vztahů v oblasti IT. Autor publikuje z oblasti IT a obchodního práva v Hospodářských novinách, v odborném časopisech IT Systems, EKONOM, PROFIT, Právní rozhledy a na stránkách pravoit.cz