Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Celní opatření vůči dovozu padělků či plagiátů do ČR

Autor: Mgr. Adam Liberda | Vloženo: 31. 10. 2007 12:54 | Přečteno: 7803X

Tento článek se zabývá možnostmi majitele práva k duševnímu vlastnictví popř. dalších osob oprávněných užívat tato práva či jejich zástupců, bránit se účinně proti dovozu, vývozu a zpětnému vývozu zboží porušujícímu jejich práva duševního vlastnictví, jako jsou padělky či plagiáty nebo zboží porušující autorská práva. Jaké jsou možnosti poškozených a jaká opatření mohou podniknout celní orgány, zjistí-li dovoz takového závadného zboží?
Právní rámec
Právní rámec pro celní opatření vůči zboží porušujícímu právo duševního vlastnictví je v českém právním řádu vymezen zejména zákonem č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví v platném a účinném znění, nařízením Rady č. 1383/2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušování určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo a dále nařízením Komise č. 1891/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady č. 1383/2003.
 
 
Zboží porušující některá práva duševního vlastnictví
Předně je potřeba vymezit, co zbožím porušujícím některá práva duševního vlastnictví vlastně je. Dle nařízení č. 1383/2004 se za takové zboží se považují:
·          padělky (zboží včetně jeho obalu označené neoprávněně ochrannou známkou, která je totožná s ochrannou známkou platně zapsanou pro stejný druh zboží, nebo která nemůže být ve svých podstatných znacích odlišena),
·          nedovolené napodobeniny (zboží, které představuje nebo obsahuje kopie pořízené bez souhlasu držitele autorského práva nebo práva s tím souvisejícího, nebo práva k průmyslovému vzoru),
·          zboží, které v členském státě, v němž je podána žádost o přijetí opatření celních orgánů porušuje:
·          patent,
·          dodatkové ochranné osvědčení,
·          národní odrůdové právo,
·          označení původu nebo zeměpisné označení.
 
 
Žádost o přijetí opatření
Majitel práva k duševnímu vlastnictví, osoba oprávněná užívat jakékoliv právo z tohoto vlastnictví nebo jejich zástupce (dále je „oprávněná osoba“) může podat k Celnímu ředitelství v Hradci Králové žádost o opatření celního úřadu k zabránění porušování práva duševního vlastnictví. Žádost se podává na předepsaném formuláři, jehož vzor je součástí nařízení komise č. 1891/2004. Dle účinků se rozlišují dva druhy žádostí, a to s účinky pro Českou republiku a s účinky pro celou Evropskou unii.
Žádost o přijetí opatření s účinky pro ČR se podává pro následující práva duševního vlastnictví:
·         ochranná známka,
·         průmyslový vzor,
·         autorské právo nebo právo příbuzné,
·         patent,
·         dodatkové ochranné osvědčení,
·         chráněné označení původu,
·         chráněné zeměpisné označení,
·         odrůdové právo,
·         zeměpisné označení pro lihoviny.
Žádost o přijetí opatření s účinky pro EU se podává pro následující práva duševního vlastnictví:
·         ochranná známka podle práva Společenství,
·         průmyslový vzor Společenství,
·         dodatkové ochranné osvědčení,
·         označení původu chráněné Společenstvím
·         zeměpisné označení chráněné Společenstvím
·         odrůdové právo,
·         zeměpisné označení pro lihoviny.
 
Žádost musí obsahovat veškeré informace potřebné k tomu, aby celní orgány mohly předmětné zboží ihned identifikovat, zejména musí být poskytnut přesný a podrobný popis zboží, specifické informace, které má oprávněná osoba k druhu zboží a způsobu podvodu, jméno a adresu kontaktní osoby k tomuto účelu určené oprávněnou osobou a důkaz o tom, že žadatel je skutečně oprávněnou osobou vůči předmětnému zboží.
Oprávněná osoba je dále povinna celnímu orgánu sdělit veškeré další informace, které k předmětnému zboží má, zejména hodnotu originálního zboží před zdaněním v zemi, kde je žádost podávána, údaje identifikující příslušnou zásilku nebo balík, plánované datum příchodu nebo odeslání zboží, použitý dopravní prostředek, totožnost dovozce, vývozce nebo držitele zboží, země výroby a trasy využívané nezákonnými obchodníky, technické rozdíly, pokud jsou známy, mezi originálním zbožím a zbožím podezřelým z porušování práv duševního vlastnictví.
Pro případ, že řízení zahájené celním orgánem bude přerušeno pro nekonání ze strany oprávněné osoby nebo pro případ, že bude rozhodnuto, že podezřelé zboží neporušuje práva duševního vlastnictví, musí oprávněná osoba k žádosti připojit prohlášení o převzetí odpovědnosti vůči osobám podílejícím se na situaci, kdy celní orgán přijme opatření pro podezření, že zboží porušuje práva duševního vlastnictví.   
Lhůta pro vyřízení žádosti je stanovena na 30 pracovních dnů. Žádost může být zamítnuta, pokud nebude dostatečně podrobná nebo pokud nebude obsahovat předepsané informace. Celní ředitelství v Hradci Králové stanoví při schválení žádosti lhůtu, v jejímž průběhu mají celní orgány zásah uskutečnit. Lhůta dle předchozí věty nemůže být delší než jeden rok, ale může být na žádost oprávněné osoby prodloužena. Rozhodnutí, kterým bylo žádosti vyhověno, musí být rozesláno těm celním úřadům členského státu, kterých se bude týkat zboží, jež dle žádosti porušuje právo duševního vlastnictví.
 
 
Přijetí celního opatření
Existuje-li podezření, že zboží, které je navrženo k propuštění do volného oběhu, režimu vývozu nebo zpětného vývozu nebo zboží které je odhaleno při provádění kontrol zboží vstupujícího na celní území Společenství nebo opouštějícího toto území, umístěného v režimu s podmíněným osvobozením od cla, zboží zpětně vyváženého nebo zboží umístěného do svobodného pásma nebo celního skladu, porušuje práva duševního vlastnictví oprávněné osoby, může celní orgán přijmout celní opatření stanovené nařízením Rady č. 1383/2003 a zákonem č. 191/1999 Sb.  
 
Celními opatřeními, která může celní orgán dle předchozího odstavce přijmout, jsou:
·        zadržení zboží, o němž má celní orgán důvodné podezření, že porušuje práva k duševnímu vlastnictví,
·        zajištění zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví,
·        vyřazení zboží z obchodování a jiného nakládání se zbožím, které bylo soudem uznáno za zboží, které porušuje práva duševního vlastnictví,
 
Zákon 191/1999 Sb. pak také zmocňuje celní orgány k projednávání přestupků na úseku zboží porušujícího práva duševního vlastnictví.
Odhalí-li celní orgán při provádění celního dohledu zboží, které je podezřelé z porušení práv duševního vlastnictví, zadrží jej. Osoba, které bylo oznámeno rozhodnutí o zadržení zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví, je povinna takové zboží celnímu orgánu vydat. Celní orgán je o zadržení zboží povinen vyhotovit úřední záznam, ve kterém musí být uveden popis a množství zadrženého zboží, a který musí být podepsán dvěma celníky a osobou, která zboží podezřelé z porušení práv duševního vlastnictví vydala.
Ponechá-li celní orgán zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví osobě, které bylo zadrženo, uloží ji, aby zboží nepoužívala nebo s ním jiným způsobem nakládala. Poruší-li osoba, které bylo zboží zadrženo uvedené povinnosti, jsou právní úkony, kterými byl tento zákaz porušen neplatné a zároveň se tato osoba dopouští přestupku, resp. správního deliktu.
 
 
Oznámení oprávněné osobě
Celní orgán, který zadržel zboží podezřelé z porušování práv k duševnímu vlastnictví, oznámí oprávněné osobě na její žádost identifikační údaje příjemce, odesílatele, deklaranta, vlastníka nebo držitele zboží, jakož i údaje o původu a místě odeslání zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví.
Oprávněna osoba je na písemnou výzvu celního úřadu povinna celnímu úřadu ve lhůtě 15 dnů předložit písemné vyjádření, že zboží je padělkem nebo nedovoleno napodobeninou, a to s doložkou, že údaje obsažené ve vyjádření jsou přesné, pravdivé, úplné a platné.
 
 
Nakládání se zbožím porušujícím práva duševního vlastnictví
Celní orgán rozhodne o zničení zadrženého zboží na žádost oprávněné osoby, aniž by bylo třeba ověřovat, zda byla práva k duševnímu vlastnictví skutečně porušena tehdy, když oprávněná osoba do 10 pracovních dnů, nebo do 3 pracovních dnů, jde-li o zboží podléhající rychlé zkáze, od sdělení celního orgánu, že zboží bylo zadrženo, informuje celní orgán, že jde o zboží, kterým byla porušena práva duševního vlastnictví, a zároveň předá celnímu orgánu souhlas deklaranta, vlastníka nebo držitele zboží (dále jen „vlastníka“), se zničením zboží. Se souhlasem celního orgánu, může dát vlastník souhlas se zničením zboží přímo celnímu úřadu. Celní úřad pak vyzve vlastníka zboží, aby se v přiměřené lhůtě vyjádřil k žádosti oprávněné osoby se zničením zboží. Nevyjádří-li se vlastník v přiměřené lhůtě, resp. nepodá-li ve stanovené lhůtě námitky, má se za to, že souhlas byl poskytnut.
V praxi by tedy vlastník se zničením zboží měl vyjádřit souhlas dvakrát. Poprvé, když je kontaktován oprávněnou osobou, která potřebuje souhlas vlastníka ke zničení zboží jako přílohu informace celnímu orgánu, že jde o zboží porušující práva duševního vlastnictví, podruhé, když se má vyjádřit k žádosti oprávněné osoby se zničením zboží. V prvém případě musí mít souhlas podobu jasného projevu vůle vlastníka se zničením zboží, ve druhém případě se má za to, že vlastník se zničením zboží souhlas dal, jestliže ve stanovené lhůtě nepodal proti žádosti oprávněné osoby o zničení zboží námitky.   
Zničení zboží provede celní orgán také tehdy, rozhodne-li pravomocně soud nebo celní orgán o tom, že se jedná o zboží porušující práva k duševnímu vlastnictví, nebo bylo-li zboží přenecháno ve prospěch státu.
Zničení zboží provede celní orgán na náklady dovozce, při vývozu nebo zpětném vývozu, na náklady vývozce. Není-li osoba dle předchozí věty známa, provede se zničení na náklad oprávněné osoby.
Soud může také rozhodnout, že před dalším nakládáním s padělky postačí, když budou ze zboží odstraněny ochranné známky. Celní úřad pak jejich odstranění a zničení na náklady dovozce a při vývozu nebo zpětném vývozu na náklady vývozce zajistí.
Bylo-li pravomocně rozhodnuto, že se jedná o zboží porušující práva duševního vlastnictví, může být zboží se souhlasem oprávněné osoby použito na humanitární účely.
 
 
Závěr
Závěrem lze říci, že zákonem č. 191/1999 Sb. ve spojení s nařízením Rady č. 1383/2003 je majiteli práva k duševnímu vlastnictví, osobě oprávněné užívat jakékoliv právo z tohoto vlastnictví nebo jejich zástupci, poskytována možnost účinně se bránit proti tomu, aby se padělky, nedovolené napodobeniny a další zboží porušující právo duševního vlastnictví, vůbec dostalo na trh České republiky, resp. na trh Evropské unie. Zároveň jsou uvedenými předpisy poskytována celním orgánům příslušná oprávnění k přijetí opatření vůči tomuto zboží a stanoveny povinnosti k poskytnutí potřebné součinnosti oprávněným osobám.
 
Autor: Adam Liberda
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména občanským, obchodním a autorským právem.