Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Zákaz distribuce zboží přes eBay

Autor: Petr Otevřel | Vloženo: 23. 4. 2009 13:02 | Přečteno: 4916X

Může výrobce zamezit distributorům prodej zboží prostřednictvím internetových aukcí? Tuto otázku řešily německé soudy v souvislosti s prodejem školních brašen. Jejich výrobce totiž ve smlouvách s jejich distributory stanoví podmínky pro jejich další prodej prostřednictvím e-shopů a výslovně zakazuje prodej prostřednictvím německé verze eBay stejně jako případných dalších provozovatelů e-aukcí. Jak uvidíme na níže uvedených rozhodnutích prvostupňových soudů, tato otázka bude patrně ještě nějakou dobu zaměstnávat soudy vyšších stupňů.

 

Selektivní distribuce


Uvedený pojem se týká tzv. vertikálních dohod mezi jednotlivými stupni distribučního řetězce, tedy ve vztahu výrobce – distributor – popř. další distributor či prodejce – zákazník. Právní předpisy zabývající se ochranou hospodářské soutěže se snaží vybalancovat možnost výrobců popř. poskytovatelů služeb stanovit podmínky, za kterých budou distribuovat své zboží (často je motivací zajistit kvalitní prodejní servis a zvyšovat tak dobré jméno značky) a zároveň zabránit praktikám narušujícím hospodářskou soutěž, které by mohly vést k deformacím trhu a neopodstatněnému zvyšování cen.


Selektivní distribuce je takový distribuční systém, ve kterém se dodavatel zavazuje přímo nebo nepřímo k prodeji smluvního zboží nebo služeb pouze distributorům vybraným na základě stanovených kritérií a ve kterém se tito distributoři zavazují, že nebudou prodávat toto zboží nebo tyto služby tzv. neschváleným distributorům.


Další podmínky týkající se selektivní distribuce jsou stanoveny v nařízení Komise ES, které stanoví tzv. blokovou výjimku. Pro účely tohoto článku postačí, když zmíníme podmínku, že bloková výjimka se vztahuje pouze na ty subjekty, které nedosahují na tzv. relevantním trhu vyšší než 30% podíl.


Případ Scout – hned nadvakrát


Právo hospodářské soutěže umožňuje diskriminovaným distributorům usilovat o to, aby byli zařazeni popř. vráceni do distribučního systému určitého výrobku nebo služby.


V SRN proběhly zajímavé spory týkající se školních brašen zn. Scout, což je respektovaná značka dosahující podílu na německém trhu okolo 20%. V obou případech byl žalobcem distributor, kterému přestal výrobce resp. jeho výhradní prodejce dodávat zboží. Distributor provozuje obchod se zavazadly a prodává rovněž školní brašny. Výrobce školních brašen Scout provozuje systém selektivní distribuce a má stanovena kritéria prodeje tohoto zboží, která musí splňovat jednotliví distributoři – pouze takovým dodává zboží. Některými z těchto kritérií jsou např. povinnost provozovat „kamenný obchod“ včetně odpovídající úrovně takové prodejny, zajistit dostatečně široký sortiment zboží nebo kvalitativní kritéria týkající se internetových stránek distributora, včetně dostatečných informací o nabízených produktech, jejich jasného a přesvědčivého odlišení od tzv. no-name výrobků – např. prostřednictvím výsledků srovnávacích testů. Obecně klade výrobce důraz na odborné poradenství.


Důvodem odebrání statusu žalobce coby oficiálního partnera bylo porušení jednoho z kritérií, kterým byl zákaz prodeje zboží prostřednictvím elektronických aukčních síní, zejména největší německé, kterou je eBay, protože takový prodej podle výrobce nesplňuje značnou část kritérií výrobce pro oficiální partnery (celková úroveň stránek, informace o produktu apod.).


Žalobce – bývalý oficiální partner – skutečně využíval eBay jako distribuční kanál, jinak ovšem splňoval všechna kritéria výrobce. Proto toto omezení stejně jako jednání výrobce označil za diskriminační jednání. Vycházel mj. z toho, že výrobce školních brašen zn. Scout má na trhu 40% podíl (zatímco se prokázalo, že podíl výrobce je výrazně nižší). Poukazoval rovněž na skutečnost, že brašny výrobce jsou běžně nabízeny v internetových zásilkových obchodech OTTO, které rovněž nesplňují výrobcem vytýkaná kritéria.


Soud první instance v Mannheimu se neztotožnil s argumentací žalobce a žalobu v plném rozsahu zamítl. Rozhodující byl fakt, že se na systém selektivní distribuce vztahuje bloková výjimka, protože nedosahuje 30% podílu na relevantním trhu. Pak soud poukázal na právo výrobce rozhodovat o formách distribuce, přičemž zdůraznil, že kritéria výrobce jsou objektivní a důraz je kladen na kvalitu prodejního servisu, dostatečnou šíři nabízeného sortimentu, odbornost a poradenství. Stejně jako má výrobce právo trvat na parametrech a úrovni interiéru „kamenných“ prodejen, má právo obdobně dohlížet na úroveň distribuce prováděné prostřednictvím internetu. Spíše doplňujícím argumentem soudu byla rovněž skutečnost, že sortiment výrobce se podílel na tržbách žalobce pouze z 2,5 % a proto v podstatě nemohlo dojít k jeho ekonomické závislosti na tom, že zůstane oficiálním partnerem.


V této souvislosti je zajímavé, že v podstatě v totožném sporu rozhodoval i jiný soud (Landesgericht Berlin) a došel ke zcela opačnému závěru. Bohužel není na internetu k dispozici celé odůvodnění rozsudku, takže jej zde uvádím s výhradou. Jako zásadní argumentace je citováno to, že samotné vyloučení z možnosti distribuce prostřednictvím elektronických aukčních síní jako je eBay je diskriminační a nepřípustné. Jedním z důvodů byl i názor soudu, podle se kterého nabídka zboží žalovaného výrobce prostřednictvím eBay kvalitativně nijak nelišila od nabídky totožného zboží v internetových obchodech (jeden z těchto obchodů uváděných žalobcem jsem navštívil a skutečně si nemyslím, že by šlo o dostatečný sortiment zboží nebo jakkoliv nadstandardní popis zboží).


Závěr


Tento článek se pochopitelně nevypořádává se všemi okolnostmi shora citovaných rozhodnutí ani nemůže podat vyčerpávající výklad ohledně selektivní distribuce. V každém případě bude zajímavé, jak se s uvedenými rozhodnutími vypořádají soudy vyššího stupně. Právní úprava je harmonizována a rovněž v ČR už ÚOHS řešil v rámci tzv. soutěžní advokacie případ výhradního dovozce zahradní a lesní techniky zn. STIHL a možnosti stanovit podmínky a omezovat prodej daného zboží prostřednictvím internetu. Toto omezení vzbudilo obavy z toho, že by mohlo být v budoucnu označeno jako protiprávní. Řešením v daném případě bylo posouzení a úprava podmínek prodeje uvedeného zboží prostřednictvím internetu tak, aby kritéria byla jasná, pokud možno objektivně ověřitelná a aby nevzbuzovaly podezření z možné diskriminace.


 

Autor: Petr Otevřel

Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, obchodním a autorským právem.