Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Význam definice dodání softwaru

Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 21. 1. 2008 18:32 | Přečteno: 5928X

V naší advokátní praxi se často setkáváme s obrovským nedostatkem smluv o dodávce softwaru (nejčastěji pod názvem smluv o dílo, o dodávce a implementaci nebo o spolupráci) spočívajícím ve zcela vadné definici splnění smlouvy ze strany dodavatele softwaru, tedy definicí dodání softwaru.

Je nepochybné, že pokud je dodáván software a prováděna nezbytná implementace, pak je svou povahou tato smlouva typově smlouvou o dílo dle obchodního zákoníku ve spojení s licenční smlouvou dle autorského zákona. Nicméně smlouva o dílo dle obchodního zákoníku se svými ustanoveními rozhodně „nehodí“ na dodávku a implementaci softwaru, protože software není hmotná věc, tak jak je obvyklé u smluv o dílo. Proto si dodání SW zaslouží úpravu zvláštní, prakticky v zákonech neobsaženou, odpovídající softwaru jakožto autorskému dílu, které je nutno implementovat v uživatelském prostředí objednatele, které vyžaduje určitou kompatibilitu, zacházení proškolenými osobami, odpovídající servis a údržbu atd. Vytváření „softwaru na míru“ a jeho dodání vyžaduje zejména nezbytnou součinnost druhé strany při implementaci. Tato součinnost by měla být výslovně a podrobně upravena nejen tzv. projektovým managementem, ale zejména definicí jeho předání. Je samozřejmé, že ani předání softwaru není vždy jednorázová záležitost a je otázkou, zda se jedná o předání hmotných nosičů, na nichž je software umístěn nebo se jedná o instalaci SW do HW nebo se jedná o ukončení testovacího provozu SW či jiný rozhodující okamžik (např. podpis předávacího protokolu).

Pokud již dojde k definici tohoto okamžiku, pak by měla být doplněna úpravou výskytu vad podle jejich charakteru. Dle § 365 ve spojení § 560 obchodního zákoníku má dílo má vady, pokud nebylo splněno řádně a včas, tedy bez vad a pokud neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Právě ve smlouvách se objevuje v převážné většině pouze povinnost dodat software, což znamená, že i sebemenší chybné hlášení, které nemá vliv na funkčnost softwaru jako celku ani jednotlivých funkcí představuje vadné plnění. Dodání takového vadného plnění znamená, že dodavatel nemá nárok na žádnou odměnu. Proto nebude oprávněn dodavatel SW i při jediné chybové hlášce fakturovat svou odměnu, a to až do doby odstranění vady. V praxi jsme se již s podobným případem setkali, a proto je potřeba definici předání věnovat patřičnou pozornost. Doporučujeme proto definovat fikci předání, kdy v určitých případech - při menších vadách SW (bez vlivu na jeho funkčnost) se má za to že SW byl předán a že dodavatel je povinen v určité lhůtě tyto vady odstranit. Na druhé straně je povinen také objednatel SW bez zbytečného odkladu po implementaci upozornit dodavatele na vady, jinak ztrácí právo z vadného plnění.

 

Judikát Nejvyššího soudu 29 Odo 1020/2003

I přes minimální judikaturu v oblasti informačních technologií, je již znám judikát týkající se vadného dodání softwaru. V dané věci byla uzavřena smlouva o spolupráci při šíření softwarových produktů (tj. o převodu užívacího práva k němu, jeho údržbě a implementaci) na území České republiky a Slovenské republiky, v níž se žalobce zavázal vyhledávat zákazníky, uzavírat s nimi smlouvy o dodání SW, vytvořit implementační tým a žalovaný se zejména zavázal poskytnout žalobci odměnu a ve sjednané lhůtě program zákazníkovi dodat. Podstatou bylo tedy zaplacení SW ze strany žalobce žalovanému a následné dodání SW žalobcem konečnému zákazníkovi. Spor vznikl v okamžiku kdy došlo k dodání softwaru konečnému zákazníkovi, ten pro vady (nikoliv podstatné) odstoupil od smlouvy s žalobcem pro neochotu žalovaného s jejich odstraněním. Následně odstoupil od smlouvy o dodávce SW uzavřené s žalovaným i žalobce. Soudy rozhodly, že žalovaný, tedy zhotovitel SW je povinen vrátit odměnu za dodání SW pro neodstranění vad.

Žalovaný namítal, že „autorský zákon nezná pojem řádného plnění (plnění bez vad), ale požaduje pouze takové dodání, aby program mohl být užíván dohodnutým způsobem, je podstatné pouze aby byla uživateli věc, na níž je program zachycen, odevzdána, resp. aby byl program nainstalován do počítače uživatele. Autorský zákon rovněž nestanoví žádnou odpovědnost za vady počítačového programu a nelze užít ani obecnou odpovědnost za vady, když ta se vztahuje pouze na vady věci a nikoli na vady „užívacího práva“. Další výhrady žalobce směřovaly proti závěru odvolacího soudu o splnění povinnosti žalobce vrátit poskytnuté plnění. Žalobce totiž vrátil pouze nosiče počítačového programu, ale žádným způsobem nedoložil zánik oprávnění užívat počítačový program svým zákazníkem. I tuto námitku Nejvyšší soud odmítl a dovodil tak, že vrácení plnění (implementace SW) je splněna vrácením nosičů počítačového programu.

Dále Nejvyšší soud uvedl, že „samotná skutečnost, že předmět smlouvy (poskytnuté plnění) může být (a často i je) předmětem ochrany podle autorského zákona na možnost aplikace obecných ustanovení obchodního zákoníku, upravujících odstoupení od smlouvy, na vztahy podřaditelné ustanovení § 261 odst. 1 obchodního zákoníku nemá vliv…“. V závěru svého odůvodnění dospěl Nejvyšší soud k názoru, že „funkčnost předmětu plnění nelze ztotožňovat s řádným plněním“

 

Závěr

Doporučujeme vždy věnovat patřičnou pozornost ustanovení smluv o dodávce SW, které upravují jeho předání objednateli, protože ze shora uvedeného plyne, že i při menší vadě SW nebude dodavatel mít právo na odměnu za jeho dodání do doby odstranění vady. To může znamenat při větším finančním objemu dodávky SW i finanční problémy firmy.

Z popsaného judikátu Nejvyššího soudu vyplývají také podstatné závěry, a to že funkčnost předmětu plnění nelze ztotožňovat s řádným plněním a také závěr o aplikovatelnosti obchodního zákoníku a tedy nutnosti dodat SW bez jakýchkoliv vad, pokud si smluvní strany neupraví dostatečně svou smlouvu.

 

 

Autor: JUDr. Lukáš Jansa

Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, problematikou informačních technologií a databází, pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT a obchodního práva v odborném časopise IT Systems, EKONOM, Právní rozhledy a na stránkách pravoit.cz