Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Transformace živnostníka na s.r.o.

Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 30. 11. 2007 15:14 | Přečteno: 6397X

V praxi se často setkáváme, že celá řada subjektů podniká nejen v oboru informačních technologií (jako programátoři, webdesignéři apod.) na živnostenský list. Základním rizikem tohoto podnikání je odpovědnost podnikatele celým svým majetkem. Proto v určitém období se podnikatel – fyzická osoba (živnostník, ičař) rozhodne tato rizika snížit a transformovat své podnikání na společnost s ručením omezeným.

Důvody transformace

Podnikatel fyzická osoba - živnostník se rozhodne k transformaci svého podnikání do společnosti zejména z těchto důvodů:

a)      změna odpovědnosti podnikatele vůči věřitelům celým svým majetkem na odpovědnost pouze majetkem společnosti, tzn. přenesení podnikatelských rizik ze své osoby na společnost;

b)      změna podnikatelské image vůči obchodním partnerům;

c)       možnost efektivnějšího jednání jménem společnosti (více jednatelů);

d)      lepší postavení v rámci veřejných zakázek;

e)      efektivnější rozdělení pravomocí na vedoucí zaměstnance (obchodní, finanční, marketingové ředitele atd.)

f)        daňové důvody;

 

Transformace živnostníka na právnickou osobu je možná třemi formami:

 

1. ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI peněžitými vklady A POSTUPNÉ PŘEVEDENÍ AKTIVIT A MAJETKU NA NOVOU SPOLEČNOST

Jedná se o nejčastější formu přeměny statutu podnikatele z fyzické osoby na právnickou. Tou právnickou osobou bývá zejména společnost s ručením omezeným.

Společnost s ručením omezeným může založit jedna i více fyzických osob. Jednatelem (statutárním orgánem) může být i zakladatel společnosti, ale i jakákoliv jiná osoba splňující zákonné předpoklady (18 let, bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům).

Vznik společnosti probíhá v několika krocích

a)      založení společnosti – sepsáním společenské smlouvy (zakladatelské listiny u jediného zakladatele) ve formě notářského zápisu o založení společnosti s ručením omezeným (cena se pohybuje od 4000,-Kč podle výše základního kapitálu). Společenská smlouva by měla být sepsána nejlépe advokáty, kteří by kromě zákonem stanovených náležitostí měli nastavit i případné dědění obchodního podílu či naopak vyloučení dědiců z účasti na společnosti při úmrtí společníka, nastavení hlasovacích práv a dělení zisku, jednatelská oprávnění atd.

b)      vyřízení živnostenských listů na živnostenském úřadě (ca 10 dní od podání žádosti a 1000,-Kč za každý živnostenský list)

c)       zřízení účtu u banky za účelem splacení základního kapitálu (min. 200.000,- Kč), který je nutné splatit ve výši alespoň 30 % u každého vkladu, minimálně ve výši 100.000,Kč před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku – splacena musí být celá výše, pokud je zakladatelem jediná osoba

d)      zajištění výpisu z rejstříku trestů jednatele společnosti (ca 50,-Kč)

e)      ověření podpisu na čestném prohlášení jednatele a podpisovém vzoru (jeden podpis ca 40,-Kč)

f)        zajištění sídla společnosti ve formě výpisu z katastru nemovitostí vlastníka objektu, v němž bude sídlo společnosti a současně souhlasu vlastníka s umístěním sídla nebo nájemní či podnájemní smlouvy

g)      podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku na předepsaném formuláři se všemi přílohami (poplatek 5.000,- Kč)

h)      zápis společnosti do obchodní rejstříku soudem (Krajským nebo Městským soudem) – do 10 dnů

i)        přihlášení společnosti na finanční úřad

 

V mezidobí od založení společnosti do jejího vzniku jednají jménem společnosti zakladatelé (ovšem jen ve věcech směřujících ke vzniku společnosti) a valná hromada či jednatelé společnosti  jsou povinni po vzniku společnosti tato jednání schválit.

Po založení společnosti dochází pak k uzavření obchodních vztahů stávajících nebo nových s novou společností. Je tedy nutný souhlas obchodních partnerů s tímto převodem obchodních vztahů. Jsou ukončeny pracovní vztahy mezi zaměstnanci a uzavřeny nové pracovněprávní smlouvy mezi těmito zaměstnanci a novou společností. Stejně tak fyzická osoba své nemovitosti, movité věci, ochranné známky a ostatní majetkové hodnoty převede nebo pronajme nové společnosti. Tento prodej musí být odpovídajícím způsobem právně zajištěn. Veškerý převod tohoto majetku bude podléhat daňovým povinnostem.

Nevýhodou tohoto řešení je uzavírání většího počtu smluv na převod všech složek podnikání fyzické osoby na novou společnost a dále ztráta historie podnikatelského subjektu a případné nové vytváření dobrého a známého jména, pokud společnost svým názvem nebo názvy svých výrobků či služeb není shodná jako názvy dřívějšího podnikatele.

Výhodou je rychlost řešení a mnohdy i daňová výhoda z pohledu rozložení daňového zatížení (postupné) oproti prodeji podniku dle bodu 3.

Bližší informace o zakládání společností lze najít na stránkách www.czechcompany.cz

 

2. ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI VKLADEM PODNIKU

Další možností je založení společnosti dle předchozího textu ovšem nikoliv peněžitým vkladem, ale tzv. vkladem podniku jakožto vkladem nepeněžitým. Postup založení je tedy v podstatě stejný až na skutečnost, že základní kapitál se splácí formou vkladu podniku podnikatele fyzické osoby k rukám správce vkladu společnosti.

Ve smyslu obchodního zákoníku je podnikem soubor hmotných, jakož i osobních (zaměstnanci) a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Tím se rozumí movité a nemovité věci, pohledávky, obchodní podíly, cenné papíry, ochranné známky, domény, know-how, dále pak obchodní, pracovněprávní a jiné vztahy, zaměstnanci atd. Podnik je věcí hromadnou.

K tomu, aby mohl být vložen do základního kapitálu podnik je nutné, aby podnik byl oceněn znalcem jmenovaným soudem. Tento proces je dosti časově náročný oproti předchozí variantě.

 

3. ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI a následný PRODEJ PODNIKU

Založení společnosti většinou probíhá peněžitými vklady tak jak bylo uvedeno v první variantě a následně podnikatel převádí ze svého majetku celý podnik smlouvou o prodeji podniku. Nevýhodou je značné jednorázové daňové zatížení podnikatele fyzické osoby a rovněž časová náročnost celého procesu. Výhodou je zase převod všech složek jednou smlouvou i bez souhlasu obchodních partnerů.

Cena podniku je stanovena na základě údajů o souhrnu věcí, práv a závazků uvedených v účetní evidenci prodávaného podniku.

 

Závěr

Z výše uvedeného plyne, že transformace může být dalším krokem k dynamickému vývoji podnikatele fyzické osoby. Nicméně tato změna sebou nese celou řadu formálních právních požadavků a je nutné odpovídajícím způsobem celou přeměnu smluvně ošetřit a daňově zvážit.

 

Autor: JUDr. Lukáš Jansa

Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, problematikou informačních technologií a databází, pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT a obchodního práva v odborném časopise IT Systems, EKONOM, Právní rozhledy a na stránkách pravoit.cz.