Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Thumbnails – rozsudek ohledně vyhledávače Google

Autor: Mgr. Petr Otevřel | Vloženo: 3. 5. 2010 10:35 | Přečteno: 3279X

 

Minulý týden vydal zajímavé rozhodnutí německý Nejvyšší soud (Bundesgerichtshof - BGH) ve věci ochrany autorských děl na internetu. Předmětem sporu bylo zobrazování obrázků či fotografií v rámci vyhledávače Google, který umožňuje mj. vyhledávání obrázků a fotografií souvisejících s klíčovými slovy zadanými do vyhledávače – tyto se zobrazují společně s odkazem na stránky, na kterých se nacházejí, v podobě zmenšených náhledů (tzv. Thumbnails). Rozhodnutí sice vyznělo ve prospěch Google, ale není tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát podle titulků některých článků.


Vývoj sporu
Na úvod je třeba uvést, že celé znění judikátu ještě nebylo na internetu zveřejněno (alespoň do 2.5.2010), tento článek vychází z dostupných článků a tiskového sdělení samotného BGH.
Nejmenovaná umělkyně po zadání svého jména do vyhledávače zjistila, že v sekci obrázky jsou zobrazeny zmenšené náhledy uměleckých děl, které přitom sama umístila na své vlastní internetové stránky. Toto považovala za neoprávněný zásah do svých autorských práv.
Soudy obou stupňů žalobu zamítly, ovšem každý argumentoval poněkud jiným způsobem. Soud prvního stupně uvedl, že se o zásah do autorských práv žalobce (umělkyně) nejedná vůbec, soud druhého stupně konstatoval, že k porušení autorských práv žalobce došlo, ovšem  případný nárok na zdržení se jednání ze strany Google by bylo zneužitím práva. Soudy obou stupňů přitom vycházely zejména z toho, že internetové stránky byly přímo optimalizovány pro vyhledávač Google resp. obecně pro internetové vyhledávače. Soud prvního stupně toto vyložil jako konkludentní souhlas s dalším sdělováním díla veřejnosti touto formou. Nicméně jako porušení práv ze strany Google posoudily soudy tu skutečnost, že v rámci vyhledávání a zobrazování obrázků či fotografií (byť ve zmenšeném rozsahu) dochází k neoprávněnému rozmnožování, protože Google skutečně zmenšeniny nalezených obrázků či fotografií dočasně ukládá na svých serverech.
 

Argumentace BGH
Německý nejvyšší soud rozhodnul jednoznačně ve prospěch Google, a to způsobem, který  překvapil. Nezabýval se přímo otázkou, zda je optimalizování internetových stránek možno považovat za souhlas se zveřejněním výsledků vyhledávání včetně obrázků či fotografií resp. se zhotovováním jejich dočasných rozmnoženin. Naopak konstatoval, že žalovaný Google měl právo považovat jednání žalobkyně za udělení souhlasu se shora popsaným způsobem vyhledávání. BGH toto argumentoval i tím, že žalobkyně má jako provozovatel vlastních internetových stránek možnost využít technických prostředků ochrany a zabránit vyhledávačům prohledávání a rozmnožování obrázků a fotografií.
Tato argumentace je poměrně překvapivá, protože dosud bylo užití autorských děl třetími osobami vždy vázáno na výslovný souhlas autora k takovému užití. Nyní BGH konstatoval, že autoři popř. držitelé autorských práv musí sami dát najevo, že si postup provozovatelů vyhledávačů nepřejí, což je neobvyklé.
 

Jak vyložit rozhodnutí BGH?
Vzhledem k tomu, že odůvodnění rozhodnutí BGH bývají tradičně velice pečlivě a dobře argumentovaná, zmínil BGH i případ, kdy by byl Google nucen zdržet se zveřejňování Thumbnails ve svém vyhledávači. A sice tehdy, když by šlo o autorským právem chráněný obrázek či fotografii, která byla zveřejněna na internetu bez souhlasu autora. Pak by se ovšem uplatnil princip zakotvený evropskou Směrnicí 2000/31/ES o elektronickém obchodu, kterou český zákonodárce implementoval do zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti (o těchto principech jsem psal např. v článcích Odpovědnost provozovatele e-aukcí, Metatagy a systém Google-AdWords), přičemž BGH odkázal na rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci Louis Vuitton z března tohoto roku, o kterém budeme co nejdříve informovat. Z uvedeného vyplývá, že Google by byl odpovědný za takovýto nelegální obsah prakticky pouze tehdy, dozvěděl-li by se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání třetí osoby a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takového nelegálního obsahu.
Autor by tedy musel vystupovat aktivně a nejdříve provozovatele příslušných vyhledávačů upozornit na tento závadný stav. Teprve pokud by takové upozornění bylo ignorováno, vznikl by nárok požadovat zdržení se takového jednání, odstranění závadného stavu a případné další nároky vyplývající z porušení autorských práv.
 

Závěr
Závěr pro autory je dvojí. V případě svých děl umístěných na vlastních internetových stránkách by si měli rozmyslet, zda si přejí zveřejňování a zpřístupňování náhledů tam umístěných grafických či uměleckých děl nebo fotografií. Pokud nikoliv, pak by měli takovému jednání zabránit technickými prostředky. Pokud by poskytli právo zveřejnit svá díla prostřednictvím internetových stránek provozovanými třetí osobou, měli by si tuto záležitost ověřit. 
Pokud by došlo již samotným umístěním na internetové stránky k porušení práv autora (typicky umístění bez jeho souhlasu), měli by v první fázi vůči provozovateli vyhledávače pouze nárok na odstranění závadného stavu poté, co mu jej oznámí. Teprve pokud by provozovatel vyhledávače nereagoval, mohli by se domáhat dalších souvisejících práv nebo nárok.
Nutno říci, že jde o rozhodnutí německého soudu, které vzbudilo rozruch a zčásti nesouhlasné reakce. Nelze proto bez dalšího předpokládat, že by stejným způsobem aplikovaly právo české soudy nebo soudy v jiných zemích.
 

Autor: Mgr. Petr Otevřel, otevrel@lawyer.cz
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, obchodním a autorským právem. Autor publikuje z oblasti IT a přednáší IT firmám z oblasti práva informačních technologií. Je členem České společnosti pro systémovou integraci.