Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Světová organizace duševního vlastnictví varovala před nárůstem cybersquattingu

Autor: Mgr. Petr Mališ | Vloženo: 25. 7. 2007 13:00 | Přečteno: 3581X

Světová organizace průmyslového vlastnictví (WIPO) vydala studii, na základě níž varuje před nárůstem cybersquattingu v důsledku nových postupů registrace doménových jmen. Organizace zaznamenala 25 % nárůst počtu žalob o práva k doménám. Důvody tohoto nárůstu spočívají dle WIPO zejména v používání software pro automatickou registraci doménových jmen, u nichž vypršela doba registrace, v možnosti dočasného registrování doménového jména zdarma, nebo také v zavedení nových generických domén nejvyšší úrovně (gTLD). Všechny tyto novinky, a s nimi i některé další, rozšířily v několika posledních letech možnosti masového registrování domén, často v naprosté anonymitě, aniž by byl brán ohled na práva 3. osob, plynoucí z duševního vlastnictví.
Vzrůstající tendence
„Zatímco elektronický obchod zaznamenává díky rozvoji internetu neustálý rozkvět, nedávný rozvoj systémů registrace domén přispěl spíše k rozšíření praktik porušujících práva vlastníků ochranných známek a matoucích spotřebitele. Postupy umožňující otestování doménového jména na určitou dobu hrozí změnit systém doménových jmen ve velice spekulativní trh. Velká část osob, registrujících doménová jména, jsou dnes spekulanti, zneužívající volný přístup k názvům, chráněným právy z průmyslového vlastnictví“, poznamenal viceprezident WIPO Francis Gury, který má na starosti řízení sporů o doménová jména u WIPO v rámci tzv. „domain name dispute resolution“ (rozhodčí řízení pro spory z doménových jmen). „Rychlost, s jakou mění doménová jména své majitele a obtížnost, s jakou se dají podchytit automatické masové registrace, dávají cybersquatterům velký náskok před majiteli ochranných známek. WIPO vyvíjí úsilí, aby se domény dostaly do správných rukou, tedy do rukou  nositelů práv z duševního vlastnictví“.
V roce 2006 bylo u WIPO podáno 1823 žalob, což představuje nejvyšší počet od roku 2000. Od vydání Pravidel pro řešení sporů z doménových jmen (Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy - UDRP) v roce 1999 až do prosince roku 2006 bylo k WIPO podáno na 10 177 žalob, vztahujících se k doménám gTLD (generických domén nejvyšší úrovně) nebo ccTLD (tedy národních domén nejvyšší úrovně). Z tohoto počtu bylo zatím rozhodnutí vydáno v 7328 případech, přičemž v 84 % z nich bylo vyhověno žalobcům, a 16 % žalob bylo zamítnuto. 2061 žalob bylo vyřešeno jiným způsobem, většinou smírem s následným převedením domény na žalobce.
 
Fusion squatting, domain parking, domain tasting a další...
Arbitrážní centrum WIPO pro řešení sporů z doménových jmen už také řešilo spory týkající se společností, které prošly v nedávné době fůzí nebo jinou přeměnou, popřípadě jinak spolupracujících. Tento typ sporů naznačuje, že cybersquatteři sledují významné události, které mají vztah k majitelům domén. Tuto skutečnost dokazuje i záplava žalob, vztahujících se k značce Tamiflu, podaných během hrozící epidemie ptačí chřipky během roku 2006. Žalobci byly švýcarská společnost Hoffmann-La Roche AG a její americká pobočka, které vyrábí přípravek na prevenci a léčbu ptačí chřipky s názvem Tamiflu. V roce 2006 bylo k WIPO podáno 34 žalob, vztahujících se k 64 doménovým jménům souvisejícím se značkou Tamiflu.
Od okamžiku, kdy byla před několika lety zavedena možnost registrace doménových jmen v nelatinských znacích, zaznamenalo centrum na 60 sporů z těchto domén, z toho 8 v roce 2006.
Z hlediska národnosti stojí na straně žalobce nejčastěji osoby (fyzické i právnické) ze Spojených států. Vysoký počet žalob se dotýká rovněž národních domén nejvyšší úrovně (ccTLD) – během prosince 2006 bylo k WIPO podáno 496 žalob, z nichž bylo v 273 případech rozhodnuto ve prospěch žalobce, 52 ve prospěch žalovaného a 121 bylo ukončeno smírem (řízení o zbylých žalobách nebylo do konce roku ukončeno).
Cybersquatting, tedy registrování domén za účelem jejich následného prodeje majitelům ochranných známek či jinak oprávněným osobám, je dnes známou a rozšířenou praktikou. Stejně tak jsou však známy možnosti ochrany proti němu. Dnes mají doménoví spekulanti zisk především z automatického registrování domén v masovém měřítku. Vytvářejí si tak rozsáhlá portfolia doménových jmen, které kupují, prodávají a testují na parkovacích stránkách. Ovládají tak značnou část z celkového počtu více než 100 miliónů domén, které byly dodnes zaregistrovány.
Dnes zaznamenáváme prudký nárůst počtu poskytovatelů tzv. parkovacích služeb. Pokud si uživatel nechá zaparkovat doménu za účelem, aby mu zařídila přesměrování na jiné jeho stránky, je všechno v pořádku. Horší je to s parkováním, při němž je na základě klíčových slov, spojených s parkovanou doménou uživateli nabídnuta určitá forma katalogu, nabízejícího odkazy, které mají souvislost s klíčovými slovy. Z každého kliknutí na některý z těchto odkazů jde majiteli zaparkované domény určitý zisk (další část zisku připadá provozovateli parkovacích služeb). Možnost tímto způsobem vydělávat na zaparkovaných doménách pochopitelně motivuje k spekulacím s jejich registrací.
S parkováním souvisí tzv. „domain tasting“, kterým je zájemci umožněno zaregistrování doménového jména na zkušební dobu 5 dní, aniž by musel platit registrační poplatek. Během této lhůty je vyhodnocován zisk, který je daná doména schopna generovat z odkazů, umístěných na doménovém webu. Po uplynutí 5-ti denní lhůty si může jméno zaregistrovat další „taster“, s novou zkušební lhůtou. Úspěšné domény, tedy generující nejvyšší zisk, si registrující osoba ponechá ve svém portfoliu, přičemž takovými doménami jsou zejména ty, u nichž vypršela registrační doba, a chybná znění doménových jmen. Pomocí automatické registrace jsou takto každý měsíc dočasné okupovány desítky miliónů domén.
           
Anonymní Whois
Stále více webhosterů nabízí služby ochrany údajů, figurujících ve „Whois“ příslušné domény, tím, že umožní zaregistrování domény jinou osobou formou určitého zastoupení. Ve „Whois“ je tak jako držitel domény uveden nejčastěji samotný webhoster. Důvodem takového maskování identity je omezit množství nevyžádané pošty, která by držiteli přicházela, kdyby byly jeho identifikační údaje zveřejněny. WIPO ve svých rozhodnutích zvažuje dopad tohoto maskování na Pravidla UDRP. Základním východiskem Pravidel je, že v případě sporu o doménu musí být žalovaný identifikovatelný právě dle údajů, dostupných ve „Whois“.
 
Závěr
Dle rozhodnutí Arbitrážního centra pro řešení sporů z doménových jmen je nutné, aby v případě převodu domény v souladu s Pravidly UDRP bylo jasně patrné, že k převodu došlo s cílem dostát nárokům žalobce – majitele ochranné známky. V případě subjektů, které ve velkém množství nakupují a registrují doménová jména je skutečnost, že v těchto případech nejsou prověřována práva třetích osob, důkazem nesouladu s Pravidly UDRP a důvodem, proč v případě, že je spor řešen u WIPO, bude rozhodnuto ve prospěch žalobce.
 
 
Autor: Petr Mališ
Autor je absolventem Právnické fakulty UP v Olomouci a Filozofické fakulty UP, obor francouzština-andragogika. Mezi jeho zájmy patří právo Evropských společenství a odborné překlady do francouzského jazyka.