Právní stránky založení startupu

Autor: Mgr. Lukáš Mokrý | Vloženo: 12. 3. 2017 23:10 | Přečteno: 6085X

Startup většinou chápeme jako počáteční fázi podnikání (většinou dvou či více osob) zaměřenou na vývoj určitého produktu či služby (většinou s významným inovativním technologickým aspektem samotného produktu či jeho distribučního kanálu), často s cílem konečného prodeje firmy nebo její části investorům. Již z těchto charakteristik plyne, že není radno podcenit právní stránky startupu již od samého počátku.

Velká část lidí, kteří mají určitou inovativní myšlenku, kterou se rozhodnou uvést v podnikatelský (nebo i neziskový) život, se zaměřuje právě na rozvoj této myšlenky, jejího předmětu (produktu či služby), přičemž právní rámec takového uvádění v život (co jiného znamená startup?) často neřeší, nebo jej nechávají na pozdější fázi svého plánu „až skutečně o něco půjde“. A to přesto, že právě již na samotném počátku vznikají hodnoty, které se později již jen rozvíjejí a získávají na tržní ceně, ale právě již od počátku k nim vznikají právní vztahy. Navíc, na rozvoji startupu se většinou podílí více lidí, každý s jiným úkolem, ale i jiným přínosem pro věc, jiným postavením v hierarchii. Vždy však zakladatelé očekávají, že projekt přinese konečný úspěch, ať už v podobě dlouhodobě ziskového podnikání, na kterém se budou podílet, nebo lukrativního exitu.

Základním kamenem podnikatelského startupu (úmyslně dále opomíjím různé neziskové projekty) by měla být volba právní formy podnikání a vztahů mezi společníky. Byť se setkáte s názory, že startup lze zahájit i podnikáním fyzických osob živnostenským způsobem, tento způsob nepovažujeme za vhodný, pokud je naplněna kterákoli z následujících podmínek:

• startup zakládá více než jedna osoba
• je předpoklad pozdějšího vstupu dalších společníků, zejména investorů
• je předpoklad působení startupu i v zahraničí
• cílem je exit (byť částečný)

Zejména pokud předpokládáte, že se na podnikání mají podílet investoři, kteří přispívají pouze kapitálem, nikoli svou osobní činností, vedení startupu ve formě podnikání fyzické osoby tento záměr prakticky vylučuje.

Jako jediná vhodná varianta se pak nabízí založení kapitálové společnosti, tedy společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.¹⁾ V nich lze vhodně nastavit vztahy mezi společníky, ať už ve společenské smlouvě (stanovách) nebo vedlejšími smlouvami mezi společníky. Tyto formy společností jsou pak srozumitelné i pro investory (zejména ty zahraniční), a lze u nich vhodně nastavit různé varianty podílnictví (se zvýrazněním, nebo upozaděním některých práv, např. hlasovacích práv, práva na zisk apod.). Založení akciové společnosti vyžaduje poměrně vysoké zakladatelské náklady a složení základního kapitálu minimálně 2 miliony Kč, proto bude využíváno spíše u kapitálově náročných startupů. Naopak založení s.r.o. dnes již není tak finančně náročné²⁾, přičemž u s.r.o. lze podle současného práva nastavit instituty podobné a.s. (např. kmenové listy podobné listinným akciím, různé druhy podílů) – dále se tedy budeme věnovat startupům ve formě s.r.o.

Startup ve formě obchodní společnosti má tu výhodu, že veškeré vklady (ať už jde o počáteční nebo pozdější peněžní či majetkové vklady na základní kapitál společnosti či mimo něj), nebo vnosy (např. ve formě vyvíjeného softwaru, webových stránek či jiných autorských děl či know-how, anebo pořízených doménových jmen, obchodních značek nebo i ochranných známek, či jiných předmětů duševního vlastnictví) se stávají majetkem přímo společnosti, nikoli jednotlivých společníků. Právě to vytváří celkovou pozdější hodnotu startupu, a zajišťuje možnost jednoduchého převodu celku (nebo podílu na něm) na investora.

Samotné založení s.r.o. není složité a nákladné. Jednoduché s.r.o. založíte u notáře během chvilky, a pokud si sami zajistíte vyřízení živnostenského listu, otevření bankovního konta a souhlas vlastníka budovy, v níž bude sídlo společnosti, nemusíte platit další poplatky poradcům. U startupů však doporučuji již na počátku nastavit pravidla společenské smlouvy společnosti nad zákonem požadované obsahové minimum, což však vyžaduje asistenci advokáta zkušeného v oblasti zakládání startupů. Společenská smlouva by tak měla upravovat přinejmenším:

• jaký má který společník podíl na společnosti (ten vyjadřuje mj. jeho podíl na hlasovacích právech a podíl na zisku – ale i tato jednotlivá práva lze upravit odlišně, např. lze vymezit prioritní podíly, které mají vyšší podíl na zisku, ale nemají hlasovací právo, apod.)
• lze stanovit, že společník má i více podílů (např. jeden podíl základní, jeden prioritní) – vhodné, pokud se později počítá s převodem části podílů investorovi; lze také podíly rozvrhnout na kmenové listy (zde je ale vyloučeno omezení převoditelnosti – viz další bod)
• podmínky převoditelnosti podílu na jinou osobu (ze zákona lze převést podíl na jiného společníka i bez souhlasu ostatních, ale na jinou osobu než společníka jen se souhlasem valné hromady – tyto podmínky lze ve společenské smlouvě změnit, přičemž bývá žádoucí, aby převod podílu byl podmíněn souhlasem valné hromady vždy – zamezí se tak nekontrolovaným převodům podílů na nežádoucí osoby – konkurenci, vyděrače apod.)
• nikoli nepodstatná je otázka, zda v případě úmrtí společníka přechází podíl na dědice, nebo zda do dědictví náleží jen vypořádací podíl
• pravidla pro zastupování společnosti jednateli, nejen způsob zastupování navenek (zapisovaný do obchodního rejstříku), ale také případná vnitřní omezení a zákaz konkurence, případně i rozšíření zákazu konkurence také na společníky

 

Po notářském sepisu společenské smlouvy je nutné vyřídit formality k zápisu společnosti do obchodního rejstříku:

• složení vkladů společníků určenému správci vkladů, který k tomuto účelu zpravidla otevře účet u banky, a o složení vkladů vystaví potvrzení
• zajištění živnostenského listu (otázka jedné návštěvy živnostenského úřadu)
• zajištění potvrzení vlastníka nemovitosti, v níž bude umístěno sídlo (je tedy si nutné již na počátku určit, kde bude oficiální sídlo umístěno – pokud si startup nebude hned na počátku najímat kanceláře, lze sídlo umístit např. i v bytě společníka či jednatele, nebo si lze pronajmout tzv. virtuální sídlo, kde je profesionálně zajišťován příjem pošty a vzkazů)
• podpisy jednatelů na čestném prohlášení a souhlasu se zápisem do rejstříku

Samotný návrh na zápis do obchodního rejstříku se podává na formuláři elektronicky vyplněném na stránkách ministerstva Spravedlnosti, který je však nutno vytisknout, podepsat všemi jednateli (s ověřeným podpisem) a podat společně s přílohami na obchodní rejstřík (poplatek 6000 Kč)³⁾.

Podrobnější pravidla vztahů mezi společníky společnosti pak je vhodné uzavřít v samostatné dohodě společníků (tzv. shareholders agreement - SHA), která na rozdíl od společenské smlouvy není uveřejňována ve sbírce listin, a tak není veřejně dostupná. SHA není povinnou smlouvou mezi společníky, ale právě v prostředí startupů bývá velmi často uzavírána. V ní lze pružněji nastavit některé povinnosti společníků, a rovněž je zajistit příslušnými sankcemi (např. smluvními pokutami). V SHA se tak zpravidla ujednávají:

• podmínky osobní činnosti společníků pro společnost (např. povinnost „odpracovat“ určitý počet hodin v měsíci)
• podmínky pro výplaty zisku nebo jeho další použití ve společnosti (např. závazek, že společníci každý rok na valné hromadě schválí výplatu určitého procenta zisku)
• podmínky pro jiná společná hlasování na valné hromadě
• podmínky pro povinný prodej nebo odkup podílu mezi společníky (opce), nebo třetím osobám (investorům)
• další podmínky zákazu konkurence a povinnosti mlčenlivosti společníků vůči společnosti (základní odkaz však musí být ve společenské smlouvě)

 

Po zápisu společnosti do obchodního rejstříku zahajuje startup svou činnost po právní stránce. Poté nastává období uzavírání smluv se zaměstnanci, s externími spolupracovníky a dodavateli, zajišťování vlastního duševního vlastnictví k budování brandu (ochranné známky, domény). O těchto právních krocích podrobně pojednáme v následujícím článku.

 

 

1) Byť v některých případech lze využít i jiné formy společností (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost) nebo družstvo, či jiné právnické osoby (např. ústav), tyto možnosti jsou jen hypotetické. Záměrně také neuvádím možnost založení společnosti mimo ČR, což může být vhodné zejména pro některé projekty s mezinárodním přesahem.

2) I když EU uložila státům zavést podmínky pro jednoduché založení s.r.o. za částku do 100 EUR, i přes nedávný pokus zákonodárců uvést toto v život v našich podmínkách stále musíte počítat s částkou nejméně dvojnásobnou a navýšením o DPH. Za tuto cenu však založíte pouze základní s.r.o., kde máte určeny jen osoby společníků, jejich vklady, a název, sídlo, jednatele a předmět podnikání společnosti. Další náklady však stojí, pokud si necháte připravit společenskou smlouvu na míru u odborného advokáta, což právě startupy často vyžadují, právě pro složitost vztahů mez zakladateli a potřeby nastavit podrobná pravidla pro budoucí vztahy mezi nimi, budoucí přijímání (nebo i vyloučení) společníků (včetně investorů), pravidla pro nakládání se ziskem.

3) Poplatek se neplatí, pokud jde o založení základního s.r.o. zmíněného pod poznámkou 2)

 

Autor: Mgr. Lukáš Mokrý

Autor působí jako advokát se zaměřením na právo obchodních společností a akvizic. V případě zájmu o právní konzultaci týkající se tématu můžete autora kontaktovat na mokry@lawyer.cz nebo kontaktech advokátní kanceláře.