Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Práva uživatele nezapsaného označení proti vlastníkovi ochranné známky

Autor: Mgr. Petr Mališ | Vloženo: 22. 9. 2008 17:16 | Přečteno: 5108X

Práva vlastníka ochranné známky jsou jasná, a víceméně společná vlastníkům všech předmětů průmyslového vlastnictví (tedy i patentů, průmyslových a užitných vzorů, atd.) Podívejme se však na problematiku z druhé strany - jaká práva má vůči vlastníkovi ochranné známky vlastník podobného, ale nezapsaného označení? Je možno se vůči vlastníkovi ochranné známky nějak chránit?

Je nepochybné, že ochranná známka je v dnešní době velmi silným prostředkem k prosazení obchodního subjektu a jeho výrobků či služeb vůči konkurenci. Ochrannou známku může tvořit obchodní firma (tedy název společnosti nebo název, pod nímž je zaregistrován podnikatel - fyzická osoba), obchodní název samotných výrobků nebo služeb, internetová doména, zkrátka jakékoli označení čistě slovní nebo grafické, splňující definici ust. § 1 zák. č. 441/2003 o ochranných známkách (dále jen „zákon o ochranných známkách“). Zápis takového označení do rejstříku ochranných známek dává podnikateli na dobu 10 let (kterou je možno dále prodlužovat ) výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je zapsána. S tím souvisí i jeho právo domáhat se u soudu, aby kdokoli, kdo v obchodním styku užívá zaměnitelné označení pro stejné nebo podobné výrobky a služby, takového užívání zanechal, a odstranil jeho následky. Je rovněž dána možnost domáhat se přiměřeného zadostiučinění (i v penězích), dále práva na náhradu škody a vydání eventuelního bezdůvodného obohacení. Zákon o ochranných známkách dává také vlastníkovi ochranné známky možnost požadovat po subjektu, porušujícím jeho práva, informaci o původu výrobků nebo dokladů, výrobky doprovázejících (uplatní se zejména v případě prodeje padělků zboží).

 

            Námitky proti zápisu ochranné známky

            V praxi často dochází k situaci, kdy subjekt běžně používá pro své výrobky či služby určité označení, které z jakýchkoli důvodů nezaregistroval jako ochrannou známku. Totéž platí i pro obchodní firmu. Najednou si však jiný subjekt přihlásí jako ochrannou známku označení, které je stejné nebo zaměnitelné s běžně používaným, ale nezapsaných označením prvního subjektu. Na první pohled může vzhledem k výše uvedeným oprávněním vlastníka ochranné známky vzniknout problém. § 7 zákona o ochranných známkách podává výčet subjektů, oprávněných podat námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku. Jedním z těchto subjektů je i „uživatel nezapsaného označení nebo jiného označení užívaného v obchodním styku pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby, které je shodné s přihlašovaným označením nebo je mu podobné, pokud označení nemá místní dosah a právo k tomuto označení vzniklo před dnem podání přihlášky“ (§ 7 odst. 1 písm. g). Základními podmínkami pro úspěšné podání námitek proti přihlášce ochranné známky ze strany majitele nezapsaného označení tedy jsou:

 

1)      užívání označení, které není zapsáno v rejstříku ochranných známek, ani není k zápisu přihlášeno

2)      právo k tomuto označení muselo vzniknout již před datem podání přihlášky napadené ochranné zámky

3)      toto označení je užíváno pro výrobky a služby podobné těm, které jsou uvedeny v seznamu výrobků a služeb přihlašované ochranné známky

4)      nezapsané označení nemá jen místní dosah

 

Vzhledem k tomu, že posuzování zaměnitelnosti označení je problémem velice složitým, omezíme se zde jen na konstatování, že obě označení musí být posouzena jako celek a z různých hledisek (tedy z hlediska jazykového, fonetického, vizuálního). Rovněž musí být možno konstatovat zaměnitelnost výrobků a služeb, pro něž jsou obě označení používána. Toto konstatování může být jednoduché v případě, že se jedná o výrobky a služby, složitější už je případ, kdy nezapsaným označení podnikatele je jeho obchodní firma. Při posuzování zápisuschopnosti obchodní firmy do obchodního (či jiného) rejstříku zkoumá rejstříkový soud pouze riziko zaměnitelnosti s jinými obchodními firmami, rozsah výrobků a služeb (např. živnosti) nikoliv. Ze známkoprávního hlediska však označení nikdy nemá absolutní platnost napříč celým spektrem lidské činnosti (s výjimkou tzv. ochranných známek s dobrým jménem dle ust. § 7 odst. 1 písm. d) zák. o ochranných známkách). Proto je nutno v takových případech posoudit, zda podnikatel, který namítá proti přihlášce ochranné známky svou obchodní firmu, poskytuje stejné nebo podobné výrobky či služby, jaké jsou vyznačeny v přihlášce ochranné známky. K prokázání této skutečnosti může být nutné prokázat skutečné konkrétní výrobky nebo služby, nikoliv pouze doložit výpis z obchodního rejstříku, obsahující výčet živností, které však bývají naformulovány dosti široce a obecně.

            Důležitým pojmem je zmíněný „místní rozsah“, který stanoví podmínku pro prosazování nezapsaného označení vůči ochranné známce. Nejmenším územním rozsahem, pro nějž může být ochranná známka zapsána, je celé území České republiky (v případě národní známky), proto v případě, že podnikatel používá své dřívější nezapsané označení pouze v malém rozsahu, a to jak územním, tak i kvantitativním a kvalitativním, nebude tato podmínka splněna a jeho námitky proti přihlášce ochranné známky budou zamítnuty. Pro délku předchozího užívání nezapsaného označení nestanoví zákon žádný konkrétní časový limit, v každém případě by se však mělo jednat o dlouhodobé a kontinuální užívání takového označení v rozsahu dokazujícím, že zápisem známky do rejstříku dojde k vážnému zásahu do práv namítajícího podnikatele. Z nového zákona o ochranných známkách byla vypuštěna lhůta nejméně 2 let, po kterou bylo nutno v těchto případech prokázat dřívější užívání označení - vysoká intenzita jeho užívání (například masivní reklamní kampaň) dnes může nahradit dlouhodobost.

 

            Omezení vlastníka ochranné známky

            Vlastník dřívějšího nezapsaného označení je chráněn i z druhé strany - zákon stanoví omezení vlastníkovi ochranné známky. Vlastník ochranné známky tak „není oprávněn zakázat třetím osobám v obchodním styku užívat jejich jméno, obchodní firmu nebo název... pokud užívání je v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže.“ (ust. § 10 odst. 1 písm. a). Stejně tak je vlastník ochranné známky povinen „strpět užívání shodného či podobného označení, jestliže práva k tomuto označení vznikla před podáním přihlášky a užívání tohoto označení je v souladu s právem České republiky“ (ust. § 10 odst. 2). Z formulace nemožnosti zakázat třetím osobám užívat jejich obchodní firmu dle ust. § 10 odst. 1 písm. a) vyplývá, že v tomto případě není užívání vázáno na podmínku dřívějšího, předchozího užívání, ale pouze na její užívání v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže. Může se tedy stát, že vznikne obchodní společnost, která ponese název, zaměnitelný se starší ochrannou známkou, a vlastník této ochranné známky musí existenci takové obchodní společnosti strpět. Problém pro takovou společnost by však nastal, kdyby se rozhodla přihlásit svůj název jako ochrannou známku - taková přihláška by byla z důvodu zaměnitelnosti nepochybně Úřadem zamítnuta.

 

            Návrh na prohlášení neplatnosti ochranné známky

            Výše uvedené platí pro případ, že podnikatel včas zjistí skutečnost, že byla podána přihláška ochranné známky, zaměnitelné s jeho označením, ještě před definitivním zápisem ochranné známky do rejstříku. Avšak ani v případě, že se uživatel dřívějšího nezapsaného označení dozví o registraci zaměnitelné ochranné známky až po jejím zápisu, není nic ztraceno. Zákon umožňuje osobám, vyjmenovaným v ust. § 7 (tedy i vlastníkovi staršího nezapsaného označení, užívaného v obchodním styku) podat návrh na prohlášení známky za neplatnou. Prohlásí-li Úřad průmyslového vlastnictví takovou známku za neplatnou, hledí se na ni, jakoby nikdy nebyla zapsána. Pro uplatnění tohoto práva je však v zájmu zachování právní jistoty vlastníka ochranné známky stanovena lhůta maximálně 5 let - pokud jiný subjekt strpěl po dobu 5 let existenci ochranné známky, zasahující do práv k jeho označení, ztrácí právo proti takové ochranné známce cokoli namítat.

            Kdokoli hodlá vznášet námitky proti zápisu ochranné známky nebo proti již zapsané ochranné známce z titulu vlastnictví dřívějšího nezapsaného označení, musí počítat s nutností prokázat všemi dostupnými prostředky dřívější a trvalé užívání svého označení. K tomuto účelu může posloužit prakticky cokoli - objednávky, faktury, propagační materiály, tiskové články, i nejrůznější interní materiály. Důkazní břemeno v tomto případě leží zcela na namítajícím, Úřad průmyslového vlastnictví z úřední povinnosti nezkoumá zaměnitelnost ochranných známek s nezapsanými označeními. Proto je vhodné se do podobného sporu pouštět pouze v případě, že nebude s prokazováním předchozího užívání problém.

 

            Závěr

            Závěrem je nutno podotknout, že zamítnutí přihlášky nebo prohlášení zapsané ochranné známky za neplatnou z důvodu kolize s dřívějším nezapsaným označením je věcí spíše výjimečnou. Stále platí, že nejsilnějším nástrojem k ochraně a prosazení označení v obchodním styku je ochranná známka. Její zápis zakládá povinnost zdržet se užívání zaměnitelného označení pro stejné nebo podobné výrobky a služby všem ostatním subjektům, a vlastník známky má právo od všech ostatních subjektů požadovat dodržování této povinnosti. Pokud už dojde k situaci, že vlastník nezapsaného označení musí přistoupit k prosazování svých práv vůči majiteli ochranné známky, mělo by to pro něj být signálem k tomu, aby sám své označení jako ochrannou známku přihlásil.

 

 

Autor: Petr Mališ

Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, ochrannými známkami (vedoucí sekce www.trademarks.cz ) a rovněž obchodním a pracovním právem.