Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Obchodní podmínky eshopu a jejich nedostatky

Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 3. 2. 2009 13:23 | Přečteno: 12110X

Docela častým problémem, kterým se naše advokátní kancelář zabývá jsou smluvní vztahy v rámci internetových eshopů. Často se setkáváme se zásadními nedostatky úpravy jednak smlouvy a jednak obchodních podmínek. V čem tyto nedostatky spočívají a jak by měly obchodní podmínky u eshopů vypadat a stejně tak s jakými problémy se setkávají provozovatelů eshopů napoví následující článek.

Vznik smlouvy

Na začátku je nutné si uvědomit, že obchodní podmínky pouze „doplňují“ smlouvu mezi uživatelem a provozovatelem eshopu. Obchodní podmínky nejsou samotnou smlouvou. Ta je v převážné většině eshopů tvořena závaznou objednávkou zákazníka (určení smluvních stran, zboží a ceny) a jejím potvrzením ze strany provozovatele eshopu. V rámci objednávky pak dochází současně k odsouhlasení obchodních podmínek.

Výhodou obchodních podmínek je možnost jejich jednostranné úpravy ze strany provozovatele, kdy aktuální verze je vždy přijata zákazníkem v rámci nové objednávky. Současně by povahově měla obsahovat pouze ta ujednání, která nejsou proměnlivá a smlouva (objednávka a její potvrzení) by měla obsahovat tedy proměnlivé údaje jako je identifikace zákazníka,  popis objednávaného zboží a cena.

Před podáním objednávky musí být při použití elektronických prostředků spotřebiteli umožněno zkontrolovat a měnit vstupní údaje v ní obsažené, které do objednávky vložil; to neplatí při jednání výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací.

Smlouva a všeobecné obchodní podmínky musí být spotřebiteli poskytnuty ve formě, která umožňuje archivaci a reprodukci.

 

Ochrana spotřebitele

Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. To znamená, že spotřebitelem nebude ten, kdo dál zboží bude prodávat konečným zákazníkům. Vzhledem k tomu, že dochází na eshopech k uzavírání smluv pomocí tzv. prostředků komunikace na dálku, pak musí být spotřebiteli před uzavřením smlouvy (tj. před odesláním objednávky) poskytnuty následující informace:

a)      identifikace provozovatele eshopu – firma společnosti nebo jméno a příjmení podnikatele, IČ, sídlo nebo místo podnikání, údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, včetně spisové značky, pokud je přidělena, a kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, emailová adresa,

b)    údaje o příslušném kontrolním orgánu, podléhá-li činnost dodavatele režimu povolování,

c)       název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb,

d)      cena zboží nebo služeb, z níž jednoznačně vyplývá, zda je uvedena včetně všech daní a poplatků, mají-li k ní být připočítávány,

e)      náklady na dodání,

f)        způsob platby, dodání nebo plnění,

g)      poučení o právu na odstoupení,

h)      náklady na použití komunikačních prostředků na dálku,

i)        doba, po kterou zůstává nabídka nebo cena v platnosti.

Podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, je dodavatel povinen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit její obdržení.

Po uzavření smlouvy při použití prostředků komunikace na dálku, nejpozději však před plněním musí být spotřebiteli písmeně poskytnuty tyto informace:

a)      obchodní jméno a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby,

b)      informace o podmínkách a postupech pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy,

c)       informace o službách po prodeji a o zárukách,

d)      podmínky pro zrušení smlouvy, pokud není určena doba platnosti nebo platnost je delší než 1 rok.

 

Odstoupení od smlouvy

Byla-li smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku, má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce do 14 dnů od převzetí plnění. V případě, že dodavatel nepředal spotřebiteli informace, které je povinen předat písemně nebo jiným obdobným způsobem podle ustanovení odstavců 4 a 6, činí tato lhůta pro odstoupení 3 měsíce od převzetí plnění. Jestliže však jsou informace řádně předány v jejím průběhu, dochází k ukončení tříměsíční lhůty a počíná od té doby běžet lhůta čtrnáctidenní.

Kromě případů, kdy je odstoupení od smlouvy výslovně ujednáno, nemůže spotřebitel odstoupit od smluv

a)      na poskytování služeb, jestliže s jejich plněním bylo s jeho souhlasem započato před uplynutím lhůty 14 dnů od převzetí plnění,

b)      na dodávku zboží nebo služeb, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli dodavatele,

c)       na dodávku zboží upraveného podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu, jakož i zboží, které podléhá rychlé zkáze, opotřebení nebo zastarání,

d)      na dodávku audio a video nahrávek a počítačových programů, porušil-li spotřebitel jejich originální obal,

e)      na dodávku novin, periodik a časopisů,

f)        spočívajících ve hře nebo loterii.

 

Poskytuje-li dodavatel plnění spotřebiteli bez objednávky, není spotřebitel povinen dodavateli jeho plnění vrátit ani jej o tom vyrozumět.

Uplatní-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy podle odstavce 7, má dodavatel právo pouze na náhradu skutečně vynaložených nákladů spojených s vrácením zboží. Dodavatel je zároveň povinen vrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky nejpozději do 30 dnů od odstoupení.

 

Výjimky z informačních povinností a odstoupení od smlouvy

Ustanovení o smlouvách sjednávaných podle se nevztahují  mimo jiné na smlouvy

a)      o finančních službách

b)      uzavírané na výstavbu či prodej nemovitosti nebo týkající se jiných práv k nemovitosti, s výjimkou nájmu,

c)       uzavírané na základě dražeb,

d)     na dodávku potravin, nápojů nebo jiného zboží běžné spotřeby, dodávaného stálými doručovateli do domácnosti nebo sídla spotřebitele,

e)     o ubytování, dopravě, stravování nebo využití volného času, pokud dodavatel poskytuje tato plnění v určeném termínu nebo době.

 

Nedostatky obchodních podmínek

Nejčastějšími nedostatky obchodních podmínek jsou:

a)    špatná definice okamžiku uzavření smlouvy - buď je úplně opomenuta nebo okamžik je postaven na těžko definovatelném okamžiku (neodesláním výhrady apod.)

b)      přílišná stručnost, kdy jejich obsahem je pouze způsob úhrady ceny, způsob dodání zboží a jiné základní informace

c)       chybějící nebo špatná definice přechodu nebezpečí škody na zboží při přepravě třetí osobou (dopravcem) – například je vázáno na převzetí zboží kupujícím

d)      chybějící nebo špatná definice přechodu vlastnického práva ke zboží – chybí tzv. výhrada vlastnictví (tj. přechod vlastnického práva ke dni zaplacení kupní ceny)

e)     chybějící nebo špatně formulovaná ujednání o omezení záruk, omezení odpovědnosti za škodu apod.

 

 

Praktické problémy provozovatelů eshopů

Poslední dobou se setkáváme v praxi s problémem cenové války některých provozovatelů eshopů. Tato cenová válka spočívá v tom, že „živnostník“ nakoupí za velkoobchodní ceny od jiného provozovatele eshopu zboží, a toto zboží následně prodává pod obvyklou cenou na aukčních serverech. Aukční servery se využívají z toho důvodů, že daný „podnikatel“ není ochoten investovat do vlastního eshopu, tzn. do registrace domény, reklamy, vytvoření redakčního systému, vložení jednotlivých druhů zboží a jejich popis, administrace eshopu apod. I těmto praktikám lze však úspěšně zabránit dostatečnou právní úpravou velkoobchodního prodeje.

Dalším nekalou praktikou v prostředí internetových obchodů, se kterou se naše advokátní kancelář setkávám poměrně často je kopírování fotografií zboží od jiných provozovatelů eshopů. I zde je nutné poukázat na skutečnost, že i tyto fotografie mohou podléhat autorskoprávní ochraně, a to jako tzv. databáze, pokud samy o sobě nepředstavují autorské dílo.

Další problémy provozovatelů eshopů představují diskusní fóra a různé ohlasy na reklamace zveřejněné na internetových stránkách. I v tomto případě, by si měl provozovatel daných internetových stránek uvědomit, že nese odpovědnost za obsah, pokud tento obsah je jednáním naplňujícím znaky nekalé soutěže, zejména pak zlehčování. Zlehčování spočívá v tom, že soutěžitel (konkurence) uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích nebo výkonech jiného soutěžitele nepravdivé údaje (ale i pravdivé) způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Pravdou je, že často se soutěžitelé schovávají za zákazníky.

 

Závěr

Provozovatele eshopu by měli si být vědomi, že dostatečná právní úprava jejich obchodních podmínek jim může ušetřit spoustou starostí jak s běžnými zákazníky, tak i se spekulativními podnikateli nakupujícími za velkoobchodní ceny. Stejně tak se lze úspěšně bránit právní cestou před nekalosoutěžním jednáním konkurence, pokud ta porušuje závazné právní předpisy, a to ať už prostřednictvím ochranných známek nebo kvalifikovaných výzev či žalob.

 

Autor: JUDr. Lukáš Jansa

Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT v odborném časopise IT Systems a přednáší IT firmám z oblasti práva informačních technologií.