Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

O podnikání nepodnikatelů v rámci e-aukcí

Autor: Mgr. Petr Otevřel | Vloženo: 31. 10. 2007 11:00 | Přečteno: 6338X

Na internetových aukcích není zdaleka obchodováno pouze s použitým „bazarovým“ zbožím. Naopak zde působí řada podnikatelů, kteří prostředí e-aukcí považují za další způsob a možnost prodeje jimi nabízeného zboží. To je samozřejmě v pořádku. Pak zde ovšem působí i prodávající, kteří sice prodávají pravidelně a v podstatě se zbožím obchodují, ovšem rádi by si ušetřili řadu povinností vztahujících se na podnikatele. O tom, kde je hranice jejich nepostižitelnosti, bude tento článek.  
 
Obecně k e-aukcím
Pod pojmem e-aukce zde rozumíme aukce provozovatelů jako jsou eBay, Ricardo nebo české Aukro. Ačkoliv se v souvislosti s těmito aukcemi vyskytují pojmy dražba, vydražitel nebo příhoz, nejde o klasickou dražbu. Provozovatel umožňuje zájemci o prodej umístit do aukce movitou věc, ke které má vlastnické právo a nabídnout ji k prodeji. Kupující, který nabídne nejvyšší kupní cenu, nabývá vlastnictví k nabízené věci na základě kupní smlouvy s prodávajícím.
Jistě jste si všimli, že vzhledem k nedostatku české judikatury rádi na portále PrávoIT citujeme mj. německé či francouzské soudy. Nejinak tomu bude i v tomto článku, kdy budeme čerpat ze zkušeností s německou verzí eBay. V právních textech se dokonce objevuje i pojem „eBay Recht“, neboli „eBay právo“, protože v souvislosti s internetovými aukcemi se objevuje řada specifických právních problémů.
Podnikáním nepodnikatelů se v tomto článku rozumí případ, kdy fyzická osoba vystupující jako spotřebitel prodává prostřednictvím internetových aukcí opakovaně a ve větším množství použité i nové zboží. Pokud přitom nevystupuje jako podnikatel, má to pro ni řadu výhod. Zejména se nemusí zatěžovat vedením účetnictví a zdaňováním svých příjmů, nemusí se rovněž zatěžovat informační povinností vůči všem možným úřadům a institucí a vůbec byrokracií jako takovou. Tohle by ještě kupujícího nemuselo příliš zajímat (ale mohlo by zajímat jeho konkurenty, kteří podnikají oficiálně). I kupující však může na takovém podnikání prodělat, protože nezřídka dochází ke krácení jeho práv coby spotřebitele.
 
Něco málo k ochraně spotřebitele a distančním smlouvám
Občanský zákoník obsahuje v ust. § 52 a násl. podrobnou úpravu tzv. spotřebitelských smluv, která je harmonizována s právem EU. Tato úprava se použije pouze v případech, kdy jednou stranou smlouvy je dodavatel – podnikatel a druhou stranou je spotřebitel, který nejedná v rámci své obchodní či podnikatelské činnosti.
Zvláštní pozornost je věnována tzv. distančním smlouvám, které jsou sjednávány „pomocí prostředků komunikace na dálku“, nejčastěji prostřednictvím internetu. Zákon stanoví řadu povinností za účelem chránit spotřebitele. Prodávající, který prodává „pomocí prostředků komunikace na dálku“, je dle § 53 odst. 4 občanského zákoníku povinen informovat kupujícího mj. o obchodním jménu (obchodní firmě) včetně veškerých kontaktních údajů (zejména poštovní adresa pro doručování, telefonní číslo popř. adresy pro doručování elektronické pošty), dále musí potenciálnímu kupujícímu sdělit název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb včetně nákladů na dodání zboží. Především však musí kupujícího informovat o právu na odstoupení bez udání důvodu
Poté, co je smlouva uzavřena, musí prodávající informovat kupujícího spotřebitele mj. o zárukách a o postupu, jak může uplatnit právo na odstoupení od smlouvy bez udání důvodů. Řada dalších povinností je uvedena v ust. § 53 – 56 občanského zákoníku.
Zatímco internetové obchody zpravidla většinu nebo dokonce všechny tyto povinnosti plní, u e-aukcí častěji dochází k jejich porušení.
 
Nekalosoutěžní aspekt
Kromě shora uvedeného je ještě jeden důvod, proč je aktuální otázka toho, zda je prodávající v rámci e-aukcí podnikatelem. Pokud se totiž nějaký podnikatel chce vůči prodávajícímu domáhat ochrany proti jeho nekalosoutěžní činnosti, pak má tuto možnost pouze nejen vůči podnikateli, ale vůči dalším osobám účastnícím se hospodářské soutěže, i když nejsou podnikateli (v souhrnu obchodní zákoník nazývá všechny uvedené osoby „soutěžitelem“). I ten, kdo neoprávněně podniká, je povinen dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže.
V SRN je obdobně jako v ČR podnikání definováno jako soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku (byť účel – dosažení zisku – není v zákonné definici v SRN výslovně zmíněn).
 
Rozhodnutí německých soudů
V SRN se již první spory vyskytly a v jednom z nich se provozovatel internetového obchodu s mobilními telefony a příslušenstvím domáhal zákazu činnosti takového prodávajícího, který prodával stejné zboží prostřednictvím eBay. Přitom neuváděl své pravé jméno a adresu pro doručování případných písemností, e-mailovou adresu ani informaci o právu kupujícího odstoupit od smlouvy bez udání důvodu (a tedy ani žádné informaci o tom, jak je možné uplatnit toto právo). Žalobce se pochopitelně cítil takovou činností poškozen.
Soud se tedy musel zabývat tím, nakolik lze činnost prodávajícího posoudit jako výkon podnikatelské činnosti, protože jinak by prodávající pochopitelně jako nepodnikatel nemohl být vůbec žalován. Žalobce – prodávající přitom pochopitelně tvrdil, že z jeho strany o výkon podnikatelské činnosti nejde.
Zajímavé je, že Oberlandesgericht Zweibrücken jako odvolací soud opět poukázal na hodnocení prodávajícího, který je v rámci eBay registrován jako tzv. PowerSeller, což je označení pro prodejce s min. 98% pozitivních hodnocení, kteří jsou dle obchodních podmínek eBay považováni za profesionály – pokud některý takový prodejce je takto označován, pak nese důkazní břemeno a je případně povinen prokázat, že není podnikatelem, resp. nevyvíjí svou činnost jako podnikatel. K tomu, aby bylo možno vůbec dosáhnout tohoto označení, je totiž nutné realizovat značné množství obchodů a dosahuje značného obratu (v praxi to znamená, že je takový PowerSeller součástí nějaké sítě obchodníků a je schopen zajistit široký výběr zboží určitého druhu).
Soud v tomto případě činnost žalovaného skutečně jako výkon podnikání posoudil. Opíral se jednak o dřívější rozsudek frankfurtského soudu, který klade důraz na samotné označení PowerSeller. Dále však zdůraznil indicie, podle kterých by mělo být posouzeno, zda se u prodejce působícího v rámci internetových aukcí jedná o výkon podnikatelské činnosti:
Samozřejmě v prvé řadě hraje roli množství realizovaných obchodů (aukcí) a dosažený obrat. Další indicií je to, zda je prodáváno zboží stejného druhu, zda jde převážně o zboží nové (nepoužité). Svou roli rovněž hraje to, zda jsou používány reklamní slogany a zda prezentace zboží vzbuzuje pocit, že jde o profesionálního provozovatele obchodu.
Uvedené indicie však ještě samy o sobě neznamenají, že jde o výkon podnikání. Podstatné podle soudu je to, zda se u dotyčného prodejce jedná o systematickou a plánovanou činnost, která směřuje k uzavření velkého množství obchodů. O podnikatelskou činnost se tedy nejedná např. tehdy, když někdo ruší knihovnu a nabídne k prodeji 150 ks knih.
V konkrétním případě prodejce mobilních telefonů soud konstatoval, že skutečně o systematickou činnost z jeho strany šlo. Za sledované období necelého jednoho měsíce realizoval 42 prodejů převážně mobilních telefonů (nových i použitých), přičemž ze seznamu jím nabízeného zboží bylo patrné, že vybrané typy telefonů má ve větším množství „na skladě“. Nabídka dodávky zboží v SRN, ale též do Rakouska a Švýcarska, stejně jako způsob prezentace vzbuzovaly dojem, že jde o profesionála. Poslední indicií, kterou soud zmínil, byla paradoxně i skutečnost, že na konci roku 2006 ohlásil svou činnost u živnostenského úřadu a zaregistroval se tak jako podnikatel – fyzická osoba.
 
Závěr
Jak je patrné z výše uvedeného, možná se dočkáme i v ČR soudních sporů, na základě kterých budou muset někteří prodávající přehodnotit své působení v e-aukcích. Dle § 118 trestního zákona se trestného činu neoprávněného podnikání dopustí ten, kdo ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné výdělečné podnikání. Jak již bylo řečeno, nic nebrání podnikateli, aby nabízel zboží prostřednictvím provozovatelů e-aukcí, nicméně musí plnit stejné podmínky prodeje, jako kdyby provozoval vlastní internetový obchod.
 
 
Autor: Petr Otevřel
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, obchodním a autorským právem.