Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Formy distribuce krabicového softwaru

Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 27. 5. 2012 22:55 | Přečteno: 12564X

Často se v praxi objevuje názor, že software lze šířit výhradně formou licencí. Tento názor není přesný a lze konstatovat, že licence znamená právo užívat software, nicméně není podmínkou pro distribuci softwaru. V tomto článku se budu zabývat krabicovým softwarem, ale obdobně může být šířen i tzv. firmware, který je součástí zařízení (např. mobilní telefon, automobil, televizor apod.). U firmwaru je software součástí funkčního celku. U krabicového softwaru naopak hmotný nosič slouží pouze k  distribuci a instalaci softwaru a konečný uživatel kupuje především možnost uzavření licence SW.

Pojem krabicový software
Krabicovým softwarem (tzv. FPP - Full Package Product) lze rozumět software, který je distribuován hromadně formou poskytování nevýhradní licence, a to ve spojení s hmotným nosičem. Krabicový software je většinou šířen na datových nosičích (v krabicích) a není nutné jej složitě implementovat, ale pouze instalovat. Vzhledem k tomu, že lze software šířit formou zpřístupnění softwaru na internetu a možností jeho stažení, pak už tento pojem „krabicový“ se stává nepřesným. Nicméně lze jej chápat jako software, který není vyvíjen na míru, který však může být doplňován určitými vyvinutými moduly, a jehož upgrade nevyžaduje změnové řízení, ale je na vůli výrobce softwaru. Nejznámějšími produkty jsou např. Office od Microsoftu, antivirové programy AVG atd., ekonomické programy např. Pohoda, programy typu Photoshop apod.
 

Formy distribuce krabicového softwaru
V rámci distribučního řetězce vystupují v právních vztazích tři subjekty. Výrobce softwaru, distributor a konečný uživatel. Tento model s účastí tří subjektů není však nutný, pokud si výrobce svůj software je schopen sám distribuovat (např. online).
Distribuce „krabicového softwaru“ je možná prostřednictvím distributora zejména následujícími způsoby:

a) udílením licence s právem podlicencí – tato forma distribuce je spíše vlastní softwaru, který je ze strany distributora (většinou IT firmy) dále customizován dle potřeb zákazníků a netýká se většinou krabicového softwaru. Proto není obvyklé, aby docházelo ve vztahu k distributorovi k udělování licence a následnému udílení podlicencí konečným uživatelům. Distributor SW totiž nijak krabice se softwarem nerozbaluje a neuzavírá licenční smlouvu s výrobcem SW, ale pouze smlouvu kupní na nosič softwaru. Účelem nabytí hmotného nosiče distributorem není v žádném případě nabytí licence za účelem užití softwaru, ale pouze za účelem jeho dalšího prodeje s cílem umožnit nabyvateli uzavření licenční smlouvy s výrobcem softwaru. Nicméně ani tuto variantu distribuce softwaru nelze úplně vyloučit. Lze si totiž představit, že výrobce softwaru udělí licenci k rozmnožování softwaru distributorovi, a ten software rozmnoží a bude jej jako nevýhradní dále distribuovat na datových nosičích.

b) na základě smlouvy o obchodním zastoupení – v těchto případech obchodní zástupce (distributor) má uzavřenou s výrobcem SW smlouvu, na jejímž základě se zavazuje sjednávat a uzavírat licenční smlouvy jménem výrobce a na jeho účet. Licenční smlouva je uzavřena přímo mezi uživatelem a výrobcem SW. Licenční poplatky jsou pak hrazeny buď přímo výrobci SW nebo jemu prostřednictvím obchodního zástupce, který si odečte svou provizi. Tento způsob distribuce krabicového softwaru není obvyklý, a to vzhledem k tomu, že distributor disponuje hmotnými nosiči, které SW obsahují, a vzhledem k tomu, že mezi distributorem a konečným uživatelem vzniká právní vztah nejčastěji ve formě kupní smlouvy.

c) na základě kupní smlouvy při použití principu vyčerpání autorských práv – šířit rozmnoženinu krabicového softwaru lze, a nejčastěji se tak děje, prostým prodejem „krabice“ obsahující datový nosič se softwarem (DVD, CD), manuál apod. Distributor uzavírá s výrobcem softwaru kupní smlouvu (dle obchodního zákoníku) a nabývá vlastnické právo k hmotnému nosiči ve smyslu § 14 autorského zákona, a to výlučně za účelem dalšího šíření rozmnoženiny softwaru. Nestává se tak ve smyslu § 66 odst. 6 autorského zákona oprávněným uživatelem softwaru a nemusí tedy nabýt licenci. Prvním prodejem hmotného nosiče softwaru dochází ve smyslu § 14 odst. 2 autorského zákona k vyčerpání autorských práv a distributor je tak oprávněn dál prodávat hmotný nosič obsahující software s tím, že konečný uživatel se stane prvním nabyvatelem licence. Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže. Tento způsob distribuce „krabicového softwaru“ je nejrozšířenější formou a nepředpokládá uzavírání licenčního vztahu distributorem SW. Kupní smlouva v sobě obsahuje návrh licenční smlouvy ze strany výrobce SW, pro jejíž uzavření je nutná akceptace tohoto návrhu. Současně kupní cena ve vztahu k distributorovi obsahuje již licenční poplatky hrazené konečným uživatelem. Distributor následně se zákazníky uzavírá kupní smlouvy dle obchodního zákoníku v případě, že druhou stranou je podnikatel, nebo dle občanského zákoníku u nepodnikatele. Kupní cena ve vztahu ke konečnému uživateli obsahuje (v případě, že dojde k uzavření licenční smlouvy) i licenční poplatky, které již byly uhrazené distributorem výrobci SW. V podstatě si zákazník (uživatel) kupuje software zachycený na hmotném nosiči a možnost uzavření licenční smlouvy, kdy licenční poplatky již jsou uhrazeny výrobci SW distributorem a jsou zahrnuty v ceně, za kterou uživatel krabicový software koupil. Bohužel naše právní úprava neřeší právní povahu úplaty v distribuční síti ve vztahu k uzavřené licenční smlouvě, nicméně co se týká distribuce softwaru, pak výše uvedený postup nabývání nosičů obsahujících software již právní oporu v zákoně má. Také není vyloučeno, aby distributor se zákazníkem uzavřel vedle kupní smlouvy na krabicový SW např. smlouvu o servisní činnosti zahrnující hot-line podporu a další činnosti spojené s bezvadným fungováním softwaru.

d) stáhnutím softwaru z internetu či jinou formou zpřístupnění – dalším dnes již obvyklým způsobem distribuce krabicového softwaru je online nabytí licence ze stránek výrobce či distributora SW. Uživatel tak nabývá licenci po zadání licenčního klíče zpřístupněného obvykle po zaplacení licenčních poplatků.

Způsoby uzavření licenční smlouvy uživatelem
Z pohledu uživatele je však klíčové uzavření licenční smlouvy a nabytí licence, tj. práva k užití softwaru. Po zakoupení krabice či při zakoupení licence v online formě musí dojít k uzavření licenční smlouvy, a to mezi uživatelem a nejčastěji přímo výrobcem softwaru.
Uzavření licenční smlouvy jakožto smlouvy distanční (§ 46 odst. 6 AutZ a § 53 odst. 1 ObčZ) může mít několik specifických podob:

  • „shrink-wrap“, neboli uzavření licenční smlouvy otevřením obalu (krabice) u krabicového softwaru.
  • „click-wrap“, to znamená uzavření licenční smlouvy „odkliknutím“ licenčních podmínek při instalaci softwaru. Text licenčních podmínek musí být alespoň prokliknutelný, pokud není přímo součástí textu při instalaci.
  • „browse-wrap“, to znamená uzavření licenční smlouvy návštěvou internetových stránek poskytovatele licence, na nichž se viditelně nachází znění licenčních podmínek, a následným stáhnutím softwaru z těchto stránek.

    Některé licenční smlouvy stanoví možnost jejího uzavření všemi uvedenými způsoby, a to vždy tím, který nastane jako první.

U krabicového softwaru je sice situace při koupi taková, že kupující (uživatel) ani po zaplacení ceny není obeznámen se zněním licenční smlouvy. Nicméně právě u softwaru se lze domnívat, že uživatel předpokládá přistoupení na licenční podmínky v souladu se zákonem. U krabicového softwaru navíc platí, že po porušení originálního obalu již není možné odstoupit od smlouvy, a to ani v případě, že kupujícím je spotřebitel. Jedinou výjimkou by bylo, pokud by datový nosič byl nečitelný a nebylo by možné instalovat software, nebo by software neodpovídal kupní smlouvě a neměl deklarované funkce nebo by se jednalo o zcela jiný software. Tento proces uzavírání kupní a licenční smlouvy může být z právního pohledu diskutabilní, nicméně s přihlédnutím k zavedené praxi je zcela akceptovatelný.
 

Závěr
Závěrem lze konstatovat, že formy distribuce krabicového softwaru mohou být různé, nicméně převládající formou bude prodej softwaru za účelem dalšího prodeje výrobcem distributorovi a následného uzavírání licenčních smluv uživateli přímo s výrobcem softwaru. Stejně tak rozšířenou formou je i online distribuce softwaru a jejich stažení ze stránek výrobce se současným uzavřením licenční smlouvy.


Autor: JUDr. Lukáš Jansa, jansa@lawyer.cz
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména softwarovým a internetovým právem.