Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Jak se chránit před kopírováním obchodních podmínek konkurencí?

Autor: Petr Otevřel | Vloženo: 25. 8. 2015 15:46 | Přečteno: 8450X

Ten, kdo si nechal zpracovat obchodní podmínky od advokáta, byl často překvapen, jak časově náročný je to proces (kvalitní advokát by měl ušít obchodní podmínky na míru svého klienta a pokud to zákon dovoluje, respektovat jeho stávající a zaběhaný způsob uzavírání smluv a vůbec komunikace se zákazníkem). Zpracování kvalitních obchodních podmínek bývá proto poměrně drahé, což vede některé podnikatele k tomu, že v horším případě jednoduše okopírují obchodní podmínky svého konkurenta, v tom jen o málo lepším případě přijdou s požadavkem mírných úprav takových obchodních podmínek. Je kopírování obchodních podmínek konkurence legální?

 

Autorské právo a texty právních předpisů
Autorský zákon jednak stanoví podmínky, které musí být splněny, aby dílo mohlo být označeno za autorské dílo a požívalo autorskoprávní ochrany. Jednou ze základních podmínek je jedinečnost autorského díla – autorské dílo musí být „jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora“.
Avšak § 3 písm. a) autorského zákona (AZ) zároveň stanoví ve veřejném zájmu výjimky z ochrany podle práva autorského, přičemž jednou z těchto výjimek jsou tzv. úřední díla, kterými jsou typicky právní předpis, ale např. také rozhodnutí či veřejná listina.
Otázka tedy zní - mohou být obchodní podmínky chráněny autorským zákonem, když obsahují řadu zákonných formulací, které jsou vyňaty z autorskoprávní ochrany?
 

Obchodní podmínky jako autorské dílo
Odpověď na tyto otázky je vcelku jednoznačná. Až na výjimky lze obchodní podmínky označit za literární dílo. Obvykle totiž nejde o pouhý „otrocký“ přepis části právních předpisů. Naopak, jejich struktura i texty samotné splňují znaky jedinečnosti, které jsou podmínkou pro to, aby byl takový text předmětem práva autorského. To platí navzdory skutečnosti, že v každých obchodních podmínkách nalezneme části textů právních předpisů.
V České republice zatím nejsou známy judikáty, které by se týkaly okopírovaných smluv nebo obchodních podmínek. Ale např. v Německu už takové judikáty publikovány byly.
V prvním případě žalovaný využil text pracovní smlouvy žalobce, která měla celkem šest stran. Soud konstatoval, že běžná typová smlouva nesplňuje znaky jedinečnosti a není na takové úrovni, aby požívala autorskoprávní ochrany (LG Stuttgart, Az.: 17 O 68/08).
V dalších případech se soudy zabývaly kopírováním obchodních podmínek a ve všech případech jim přiznaly autorskoprávní ochranu. Přestože obchodní podmínky obsahují také obecné právní formulace, právě jejich celková podoba a struktura požívá autorskoprávní ochrany. Např. jeden z posledních judikátů (AG Köln, Az.: 137 C 568/12) toto konstatoval jednou jedinou větou a pouze odkázal na jiné, starší rozhodnutí soudu (LG Köln, Az.: 14 O 254/12).
S odkazem na shora uvedené rozhodnutí lze i v prostředí českého práva uzavřít, že zatímco typová jednoduchá smlouva např. na prodej garáže, která obsahuje zejména běžné formulace nezbytné k tomu, aby smlouva splnila zákonné podmínky nezbytné k provedení zápisu do katastru nemovitostí, požívat autorskoprávní ochrany s velkou pravděpodobností nebude.
Oproti tomu obchodní podmínky e-shopu, které jsou individuálně strukturovány a obsahují řadu záležitostí, které nejsou občanským zákoníkem přesně popsány (např. popis způsobu uzavření smlouvy, údaje o právech z vadného plnění apod.), zpravidla budou požívat autorskoprávní ochrany jako literární dílo. V případech spotřebitelských smluv navíc občanský zákoník požaduje poskytování zákonem požadovaných informací spotřebitelům „jasně a srozumitelně“, což prosté nakopírování zákonných textů v podstatě vylučuje.
Z toho vyplývá, že poškozený podnikatel, který investoval do tvorby obchodních podmínek „na míru“, má vůči svému konkurentovi, který je okopíroval, veškerá práva a nároky zakotvené autorským zákonem pro případ tzv. neoprávněného zásahu do autorských práv.
Poškozený se může mimo jiné domáhat:

  • zákazu dalšího sdělování obchodních podmínek veřejnosti a stažení obchodních podmínek z příslušných stránek
  • poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou majetkovou újmu ve formě omluvy, případně i zadostiučiněním v penězích
  • náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení na straně toho, kdo bez právního důvodu nakládal s dílem (obchodními podmínkami), které se určí jako dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

 

Stanovení výše bezdůvodného obohacení
V případě neoprávněných zásahů do autorských práv bývá vždy ošidné stanovit „obvyklou výši za získání licence“. Tato „obvyklá výše“ je přitom nezbytná pro určení výše bezdůvodného obohacení, kterou může poškozený dle § 40 odst. 4 AZ vymáhat.  V případě neoprávněného zásahu do práv např. k počítačovému programu je to poměrně snadné, protože existují srovnatelné produkty i dost informací o jejich ceně. Ale o to složitější je stanovení „obvyklé výše“ v případech, kdy jde o právní dokument, jako obchodní podmínky nebo komplikovaná smlouva. Jelikož jsou obchodní podmínky nejčastěji tvořeny advokáty, tito je vytvářejí pro konkrétní klienty – obchodní podmínky tak vznikají jako díla na objednávku a advokát si neúčtuje samostatně žádnou autorskou odměnu.
Zajímavý je postup německých soudů ve shora uvedených judikátech. Výši obvyklé licence stanoví soud na základě své úvahy, která je nicméně vedena rovněž tím, kolik za vytvoření a také případné aktualizace obchodních podmínek zaplatil poškozený. Tak např. v citovaném rozhodnutí AG Köln, Az.: 137 C 568/12 stanovil soud jako přiměřenou výši licence, kterou by si stanovil „rozumný“ poskytovatel se stejně rozumným nabyvatelem, na 615 EUR.


„Přizpůsobení“ obchodních podmínek konkurence
Prosté okopírování obchodních podmínek není tak časté, mnohem frekventovanější jsou případy, když si dotyčný okopíruje cizí obchodní podmínky a sám, popř. prostřednictvím třetí osoby, si je nechá „upravit“. I v takovém případě hrozí, že úpravy budou spíše kosmetické a v podstatě se bude jednat o zpracování autorského díla ve smyslu § 2 odst. 4 AZ, který stanoví, že „tvůrčím zpracováním díla“ vzniká nové autorské dílo podléhající autorskoprávní ochraně, ale samozřejmě nejsou dotčena práva autora původního – zpracovaného díla.
Tento postup je proto nutné posuzovat případ od případu. Je zřejmé, že podobná nebo dokonce stejná ustanovení v obchodních podmínkách mohou být důsledkem citace textu zákona. Avšak použití totožné struktury obchodních podmínek a z velké míry totožného textu napovídá, že s velkou pravděpodobností při tvorbě takových obchodních podmínek k neoprávněnému zásahu došlo, ledaže by měl dotyčný podnikatel předchozí souhlas svého konkurenta. Pokud souhlas nemá, poškozený se může domáhat veškerých práv uvedených shora pro případ prostého okopírování obchodních podmínek.


Závěrem
A snad jen na okraj, k vytvoření kvalitních obchodních podmínek je nezbytné, aby se jejich autor seznámil s konkrétními procesy u dotyčného podnikatele, který je užívá. To platí zejména pro případ úpravy uzavírání smluv, neboť v tomto ohledu existuje celá škála možností a způsobů, jakým mají jednotliví provozovatelé e-shopů nastaveny své informační systémy. Rovněž úprava odstoupení od smlouvy se může značně lišit, zejména co se týče výjimek z tohoto práva spotřebitelů. V praxi se proto často setkáváme s tím, že provozovatelé e-shopů ale i poskytovatelé služeb, kteří uzavírají elektronické „distanční“ smlouvy, mají často tyto procesy upraveny zcela nevhodně. Občas dokonce výrazně rozšiřují práva svých zákazníků, aniž by si to uvědomovali. Časté je zcela nesprávné nebo nedostatečné poučení o možnosti práva na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu, což může vést až k prodloužení tohoto práva na více než jeden rok. Někdy špatné poučení o právu odstoupit od smlouvy vyplývá už z toho, že pro svou činnost využívají špatný smluvní typ (např. uzavírají kupní smlouvy v případech činností, které mají povahu zhotovení díla).
Proto platí totéž, co u jakékoliv jiné smlouvy. Kvalitní obchodní podmínky se „šijí na míru“ konkrétnímu provozovateli, který je připomínkuje a rozumí jednotlivým ustanovením. Obchodní podmínky v takovém případě odpovídají tomu, jak má provozovatel nastavené procesy uzavírání smluv (a tyto procesy zase odpovídají právním předpisům), vyřizování případných odstoupení i reklamací. Čas a finance vynaložené na jejich tvorbu zkvalitní v konečném důsledku poskytované služby a dobré jméno provozovatele.

Autor: Mgr. Petr Otevřel, otevrel@lawyer.cz
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, autorským a obchodním právem.